Před třemi tisíci let obývala starověkou egyptskou obec Dér el-Medína komunita řemelníků, kteří pracovali na královských hrobkách nekropole Údolí králů. Jak však ukazují nové objevy, hrobky nebyly jejich jediným tvůrčím projevem.

Staří Egypťané nemumifikovali jen vlastní zemřelé, ale i zvířata. K nedávným nálezům patří mumie pěti lvíčat
Poklad uctívačů bohyně Bastet. Chrám v Egyptě skrýval vzácné zvířecí mumie

Díky modernímu infračervenému zobrazování se podařilo odhalit na tělech sedmi dříve nezkoumaných ženských mumií rozsáhlá tetování s řadou různých motivů.

Infračervené světlo

Podle antropoložky Anne Austinové z University of Missouri to dokazuje, že tetování mohlo být ve starověkém Egyptě rozšířenější, než se dosud vědělo. Austinová prezentovala své nové poznatky na výročním zasedání Amerických škol orientálního výzkumu letos v listopadu.

Její práce trvala několik let. Všechno začalo, když si Austinová spolu s kolegou Cedrikem Gobeilem všimla v roce 2014 ornamentu na krku mumie ženského těla, nalezené v Dér el-Medína. Bližší prohlídka odhalila, že ornament nebyl namalovaný, jak si oba vědci původně mysleli, ale byl vytetovaný.

Egyptské úřady v Luxoru prezentovaly 30 malovaných dřevěných sarkofágů, jejichž stáří odhadují na 3000 let.
Největší nález století. V Egyptě poprvé ukázali 30 sarkofágů starých 3000 let

Tetování se na starověkých mumiích neobjevuje snadno, což ukázal už příklad pět tisíc let starých mumií z egyptského města Gebelein, na jejichž tetování se přišlo až v roce 2018, ačkoli byly objeveny už v roce 1890 a od roku 1900 tvořily exponát Britského muzea. Důvodem je to, že mumifikovaná kůže hodně ztmavne, zejména v důsledku použití mumifikačních pryskyřicí. Samotné tetování naopak může léty vyblednout, a splynout tak s barvou pokožky.

Taková skrytá tetování je však možné odhalit pomocí infračervené fotografie, která využívá film nebo obrazový senzor citlivý na infračervené záření a pracuje na vlnových délkách, které jsou pro lidské oko běžně neviditelné. 

Posvátné motivy

Vědci začali zkoumat mumifikovaná těla právě pomocí této technologie a brzy se dostavily první výsledky. Na prvotní mumii ženy zaznamenali neuvěřitelných 30 různých tetování, z nichž většinu očividně neskrýval oděv a navíc je musela vytetovat jiná osoba - nacházela se například na krku, na zádech a na ramenou.

Nalezené mumie v egyptské Sakkáře.
Překvapivý objev v Egyptě: Mumie v Sakkáře se ostatním zcela vymykají

Tetovací motivy představovaly zejména posvátné mnohovýznamové symboly, jako jsou Vedžat (staroegyptský symbol spojovaný s bohem Horem, někdy prezentovaný jako jeho oko), pavián Babi (mimo jiné bůh podsvětí), kobra (ztělesnění bohyně Vedžo a některých jiných božstev, dále také symbol božské a královské moci), skarab (brouk vruboun posvátný, považovaný v Egyptě za symbol slunečního boha a znovuzrození) a lotosový květ (mimo jiné symbol plodnosti, zrození a čistoty).

Použití těchto motivů na viditelných částech těla vedlo vědce k závěru, že žena mohla být nějakou významnou léčitelkou nebo kněžkou. Zkoumaná mumie byla přitom jen první. Do roku 2016 identifikovala Austinová další tři tetované mumie pocházející z oblasti Dér el-Medína a od té doby k nim podle serveru Science News přidala ještě tři další, čímž se celkový počet tetovaných mumií zvýšil na sedm.

Busta krále Tutanchamona, faraona Horního a Dolního Egypta
Egypt zuří kvůli Tutanchamonově bustě za 133 milionů. Mluví se o velké krádeži

"Rozšíření a obsah použitých tetování naznačují, že tato tetování sloužila k náboženské praxi a měla vytvářet trvalou veřejnou identitu svých nositelů," napsala Austinová ve svém pojednání.

"Rozsáhlá tetování nalezená na první ženské mumii ukazují, že sloužila této ženě k její identifikaci a umožňovala jí, aby působila jako jenda z klíčových osobností náboženských obřadů v komunitě žijící v Dér el-Medína. Další tetování, nalezená a analyzovaná během let 2016 až 2019 pomocí infračervené fotografie, pak naznačují, že v Dér el-Medína bylo pravděpodobně tetováno mnohem víc jedinců."

Tetovaní nebyli jen Egypťané

Podle serveru Science Alert jde o docela významný závěr. Byť archeologové už věděli o tom, že starověcí Egypťané uměli tetovat, tato tetování se nacházela zejména na uměleckých předmětech a figurkách vyrobených s použitím kůže. Lidských mumií zdobených tetováním se našlo podstatně méně. Kromě zmíněných sedmi mumií z archeologického naleziště v Dér el-Medína bylo dosud identifikováno pouze šest dalších. Současný výzkum však naznačuje, že je tomu tak možná jen proto, že vědci nepoužili k výzkumu správnou cestu.

Výzkum také naznačuje, že tehdejší lidé měli (podobně jako ti dnešní) nejrůznější důvody pro to, aby se nechali tetovat. Mohlo jít o zdůraznění obřadní náboženské role jako u oné ženy, ale také o prosbu o uzdravení nebo o ochranu, což naznačují některé vytetované motivy u jiných mumií.

"Dobře, někteří si možná také mysleli, že s inkoustem vypadají drsně," podotýká sarkasticky Science Alert.

Tetování se už našlo i na jiných mumiích po celém světě. Týká se to například známého mumifikovaného těla sibiřské mladé ženy, přezdívané jako Altajská princezna, Ledová panna, Princezna z Ukoku nebo Oči-bala, a nejmenovaného válečníka, který zemřel zhruba před 2500 lety. Obě tato těla byla nalezená ve zmrzlé hrobce na altajské náhorní plošině Ukok a na obou se našla tetování, která podle antropologů označovala zřejmě jejich věk a sociální status. 

Nejstarší tetování na světě
Vědci objevili první figurální tetování světové historie. Je staré přes 5000 let

Jedenašedesát tetování zdobí i tělo slavného alpského "ledového muže" Ötziho, dobře dochovanou mumii dávného lovce, který žil v Evropě v období mezi roky 3400 až 3100 před naším letopočtem. Současní vědci se domnívají, že tato tetování mohla být formou prehistorické akupunktury.