Před třemi tisíci let obývala starověkou egyptskou obec Dér el-Medína komunita řemelníků, kteří pracovali na královských hrobkách nekropole Údolí králů. Jak však ukazují nové objevy, hrobky nebyly jejich jediným tvůrčím projevem.

Díky modernímu infračervenému zobrazování se podařilo odhalit na tělech sedmi dříve nezkoumaných ženských mumií rozsáhlá tetování s řadou různých motivů.

Infračervené světlo

Podle antropoložky Anne Austinové z University of Missouri to dokazuje, že tetování mohlo být ve starověkém Egyptě rozšířenější, než se dosud vědělo. Austinová prezentovala své nové poznatky na výročním zasedání Amerických škol orientálního výzkumu letos v listopadu.

Její práce trvala několik let. Všechno začalo, když si Austinová spolu s kolegou Cedrikem Gobeilem všimla v roce 2014 ornamentu na krku mumie ženského těla, nalezené v Dér el-Medína. Bližší prohlídka odhalila, že ornament nebyl namalovaný, jak si oba vědci původně mysleli, ale byl vytetovaný.

Tetování se na starověkých mumiích neobjevuje snadno, což ukázal už příklad pět tisíc let starých mumií z egyptského města Gebelein, na jejichž tetování se přišlo až v roce 2018, ačkoli byly objeveny už v roce 1890 a od roku 1900 tvořily exponát Britského muzea. Důvodem je to, že mumifikovaná kůže hodně ztmavne, zejména v důsledku použití mumifikačních pryskyřicí. Samotné tetování naopak může léty vyblednout, a splynout tak s barvou pokožky.

Taková skrytá tetování je však možné odhalit pomocí infračervené fotografie, která využívá film nebo obrazový senzor citlivý na infračervené záření a pracuje na vlnových délkách, které jsou pro lidské oko běžně neviditelné. 

Posvátné motivy

Vědci začali zkoumat mumifikovaná těla právě pomocí této technologie a brzy se dostavily první výsledky. Na prvotní mumii ženy zaznamenali neuvěřitelných 30 různých tetování, z nichž většinu očividně neskrýval oděv a navíc je musela vytetovat jiná osoba - nacházela se například na krku, na zádech a na ramenou.

Tetovací motivy představovaly zejména posvátné mnohovýznamové symboly, jako jsou Vedžat (staroegyptský symbol spojovaný s bohem Horem, někdy prezentovaný jako jeho oko), pavián Babi (mimo jiné bůh podsvětí), kobra (ztělesnění bohyně Vedžo a některých jiných božstev, dále také symbol božské a královské moci), skarab (brouk vruboun posvátný, považovaný v Egyptě za symbol slunečního boha a znovuzrození) a lotosový květ (mimo jiné symbol plodnosti, zrození a čistoty).

Použití těchto motivů na viditelných částech těla vedlo vědce k závěru, že žena mohla být nějakou významnou léčitelkou nebo kněžkou. Zkoumaná mumie byla přitom jen první. Do roku 2016 identifikovala Austinová další tři tetované mumie pocházející z oblasti Dér el-Medína a od té doby k nim podle serveru Science News přidala ještě tři další, čímž se celkový počet tetovaných mumií zvýšil na sedm.

"Rozšíření a obsah použitých tetování naznačují, že tato tetování sloužila k náboženské praxi a měla vytvářet trvalou veřejnou identitu svých nositelů," napsala Austinová ve svém pojednání.

"Rozsáhlá tetování nalezená na první ženské mumii ukazují, že sloužila této ženě k její identifikaci a umožňovala jí, aby působila jako jenda z klíčových osobností náboženských obřadů v komunitě žijící v Dér el-Medína. Další tetování, nalezená a analyzovaná během let 2016 až 2019 pomocí infračervené fotografie, pak naznačují, že v Dér el-Medína bylo pravděpodobně tetováno mnohem víc jedinců."

Tetovaní nebyli jen Egypťané

Podle serveru Science Alert jde o docela významný závěr. Byť archeologové už věděli o tom, že starověcí Egypťané uměli tetovat, tato tetování se nacházela zejména na uměleckých předmětech a figurkách vyrobených s použitím kůže. Lidských mumií zdobených tetováním se našlo podstatně méně. Kromě zmíněných sedmi mumií z archeologického naleziště v Dér el-Medína bylo dosud identifikováno pouze šest dalších. Současný výzkum však naznačuje, že je tomu tak možná jen proto, že vědci nepoužili k výzkumu správnou cestu.

Výzkum také naznačuje, že tehdejší lidé měli (podobně jako ti dnešní) nejrůznější důvody pro to, aby se nechali tetovat. Mohlo jít o zdůraznění obřadní náboženské role jako u oné ženy, ale také o prosbu o uzdravení nebo o ochranu, což naznačují některé vytetované motivy u jiných mumií.

"Dobře, někteří si možná také mysleli, že s inkoustem vypadají drsně," podotýká sarkasticky Science Alert.

Tetování se už našlo i na jiných mumiích po celém světě. Týká se to například známého mumifikovaného těla sibiřské mladé ženy, přezdívané jako Altajská princezna, Ledová panna, Princezna z Ukoku nebo Oči-bala, a nejmenovaného válečníka, který zemřel zhruba před 2500 lety. Obě tato těla byla nalezená ve zmrzlé hrobce na altajské náhorní plošině Ukok a na obou se našla tetování, která podle antropologů označovala zřejmě jejich věk a sociální status. 

Jedenašedesát tetování zdobí i tělo slavného alpského "ledového muže" Ötziho, dobře dochovanou mumii dávného lovce, který žil v Evropě v období mezi roky 3400 až 3100 před naším letopočtem. Současní vědci se domnívají, že tato tetování mohla být formou prehistorické akupunktury.