Kliknutím zvětšíteKe startu rakety Ariane 5 došlo v sobotu 20. října v brzkých ranních hodinách. Raketa startovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Přílet na oběžnou dráhu Merkuru je plánován na prosinec 2025. Délka hlavní mise bude činit přesně jeden pozemský rok (asi čtyři roky na Merkuru) s možným prodloužením na dvojnásobek této doby.
Harmonogram mise
6. dubna 2020 - průlet kolem Země
12. listopadu 2020 - první průlet kolem Venuše
11. srpna 2021 - druhý průlet kolem Venuše
2. října 2021 - první průlet kolem Merkuru
9. ledna 2025 - šestý průlet kolem Merkuru
5. prosince 2025 - vstup na oběžnou dráhu Merkuru
Směrem k Merkuru budou vyslány dvě vědecké sondy. První z nich byla vyrobená přímo Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a nese název MPO (Mercury Planetary Orbiter), druhou dodal Japonský institut kosmických výzkumů (JAXA) a jmenuje se Mio (dříve MMO, Mercury Magnetospheric Orbiter). Na Merkur měl původně letět i transportní modul MTM (Mercury Transfer Modulu), kvůli rozpočtu z tohoto plánu ale sešlo.
Zatímco japonská sonda Mio se bude zabývat zejména zkoumáním magnetického pole Merkuru, její evropská souputnice MPO bude naopak mapovat povrch planety. Sonda, jejíž váha dosahuje přibližně 1 150 kilogramů, k tomu využije hned jedenáct vědeckých nástrojů. Mimo jiné i kameru ve viditelném spektru či spektrometr v rentgenovém spektru.
Devět gravitačních manévrů
Nečeká je jednoduchý úkol. Na cestě k nejmenší planetě Sluneční soustavy urazí sondy vzdálenost až devíti trilionů kilometrů a budou muset zápolit se silnou gravitací Slunce. K dosažení cíle jim proto má pomoci celkem devět gravitačních manévrů u Země, Venuše i Merkuru – sondy nejprve jednou oběhnou kolem Země, poté dvakrát kolem Venuše a nakonec celkem šestkrát obkrouží samotný Merkur.
Od mise BepiColombo, která je pojmenovaná po italském matematikovi a konstruktérovi Guiseppu Colombovi (1920 - 1984), si vědci slibují další materiál nápomocný při objasnění vzniku Sluneční soustavy. „Věříme, že díky lepšímu porozumění Merkuru získáme poznatky, které nám pomohou lépe interpretovat způsob, jakým vznikala Sluneční soustava i její planety,“ sdělil agentuře Reuters Andrea Accomazzo z ESA.
Právě Guiseppe „Bepi“ Colombo přišel jako první s myšlenkou, že zařízení přesně nasměrované k průletu kolem Merkuru jej může s minimální snahou navést na další průlety, a to díky využití gravitačního manévru. Jeho nápad NASA později využila v misi Mariner 10.
Úspěšná mise sondy Messenger
K Merkuru se v minulosti vydaly pouze dvě mise, připomíná britský deník The Independent. První z nich byla americká sonda Mariner 10, která se k Merkuru během let 1974 a 1975 přiblížila celkem třikrát. Nejblíže k planetě, a to na vzdálenost 327 kilometrů, se přitom dostala při posledním pokusu – 16. března 1975.
V srpnu 2004 byla do vesmíru vypuštěna i sonda Messenger, která v březnu 2011 dosáhla oběžné dráhy Merkuru. Pořízené snímky konečně umožnily více poznat nejmenší planetu Sluneční soustavy. Úspěšná mise Messengeru byla ukončena 30. dubna 2015, kdy se sonda po vyčerpání paliva zřítila na povrch planety v blízkosti kráteru Janáček.
Mise BepiColombo byla světu Evropskou kosmickou agenturou (ESA) oznámena již v roce 2000. O necelé dva roky později se k projektu připojil i Japonský institut kosmických výzkumů (JAXA). Samotné přípravy byly zahájeny v roce 2003 a trvají až do dnešních dnů.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
