Vědec Che Ťien-kchuej z univerzity v čínském Šen-Čenu oznámil, že jeho tým pozměnil dědičnou informaci sedmi lidských embryí, která vznikla umělým oplodněním. Cílem bylo propůjčit jim odolnost proti viru HIV, což by umožnilo otcům trpícím nevyléčitelným syndromem selhání imunity (AIDS) mít děti bez rizika, že by také onemocněly touto chorobou.
Umělé oplodnění sedmi párů, z nichž každý otec je HIV pozitivní, vyústilo podle čínského vědce pouze v jedno těhotenství. A to údajně skončilo narozením dvojčat – prvních geneticky modifikovaných dětí na světě. Holčičky LuLu a Nana se měly narodit před několika týdny.


Che Ťien-kchuej přišel s výbušnou informací chvíli před zahájením mezinárodní konference genetiků v Hongkongu. Zde pak obhajoval svůj experiment před odborníky z celého světa, kteří jeho počínání z velké většiny odsoudili.
Jedna z pionýrek v oboru pozměňování genetických informací, americká biochemička Jennifer Doudna, prohlásila, že jde o „neakceptovatelné jednání“. Dodala rovněž, že pochybuje o skutečném přínosu takového pokusu. Problém je už v argumentu, že blokace genu, který umožňuje buňkám vytvořit proteinovou bránu pro vstup viru HIV, ochrání potomky lidí s onemocněním AIDS. Jsou-li údaje z Číny pravdivé, nejméně u jednoho z dvojčat se editace genetického kódu povedla jen z části a riziko, že se holčička virem nakazí, je tedy stejná jako u kohokoli jiného. Vzhledem ke genetické mutaci bude navíc náchylnější k jiným nákazám, včetně chřipky a západonilské horečky.
Dosud tabu
Další potíž tkví v etické stránce věci. Snaha „vylepšit“ lidský zárodek byla až doposud pro vědeckou obec tabu. Zasahovat do dědičných informací – to ano. Ale upravit vývoj embrya, na jehož konci je zrod nové bytosti, to si zatím nikdo netroufl. Přesněji řečeno: žádný genetik ještě nenechal dojít tento proces do finále. Veškerá upravená embrya nechali vědci vyvíjet jen krátce v laboratorních podmínkách.
Che Ťien-kchuej překročil pomyslnou čáru. Univerzita, kde působí, se od jeho projektu distancuje s tím, že vlastně o ničem nevěděla. Nositel Nobelovy ceny, biolog David Baltimore si posteskl: „Kdyby k nám byl náš kolega otevřenější, mohli jsme zahájit celosvětovou diskusi. On se však zachoval naprosto nezodpovědně.“

