Plynový obr bude podle americké vesmírné agentury NASA na obloze "největší a nejjasnější" pouze v tento den. Planeta se totiž dostane do opozice, tedy do situace, kdy se dvě planety nachází proti sobě.  Jupiter vychází se západem Slunce na protějším obzoru, o půlnoci je nejvýš na obloze nad jihem a ráno při východu Slunce zase Jupiter mizí na obzoru západním. Slunce, Země a Jupiter se tak ocitají v jedné přímce. 

Vozítko Perseverance se zúčastní nadcházející vesmírné mise Mars 2020. Ilustrační snímek
Existoval na Marsu život? Vědci pátrají po fosíliích, mají k tomu unikátní trumf

V době opozice je také Jupiter nejblíže Zemi. Na nejmenší vzdálenost se tak letos přiblíží 10. června, kdy nás bude dělit 641 milionů kilometrů. Planeta, která je známá svými jasně viditelnými pruhy a víry na povrchu, bude podle vědců mnohem lépe viditelná pouhým okem. I jen malý dalekohled však může zážitek z pozorování mnohonásobně zvýšit. 

Vezměte si dalekohled

„Největší planeta Sluneční soustavy je brilantní klenot, který bude na obloze jasně viditelný. Daleko fantastičtější zážitek budou mít ale lidé při jeho pozorování dalekohledem. Tím totiž lze spatřit i čtyři jeho největší měsíce a možná dokonce náznaky pruhovaných mraků, které planetu obklopují," vysvětluje NASA. 

Jupiter má větší hmotnost než všechny ostatní planety sluneční soustavy dohromady. Je dvanáctkrát větší než Země. Je možné jej spatřit běžným okem. Jeho skutečnou nádheru je možné ocenit ale až dalekohledem. Na Jupiteru lze pozorovat tmavé a světlé pásy v atmosféře planety a také známou rudou skvrnu - obrovský vír pozorovaný na Jupiteru již od vynálezu prvních dalekohledů.

Měsíc
Měsíc a jeho dvě tváře: Srazil se s trpasličí planetkou, říká studie

Vesmírný gigant rovněž disponuje velkou "rodinou" svých měsíců. Vědci se domnívají, že jich má dohromady 79, přičemž 53 z nich je již pojmenovaných a 26 čeká na oficiální jména. Čtyři největší dosahují svými rozměry velikosti planety Merkuru a dostaly název Io, Europa Ganymede a Callisto. Všechny je objevil astronom Galileo Galilei v 1609 a 1610.

Sonda Juno

Kolem své osy se Jupiter otáčí asi každých 10 hodin a dokončení jeho dráhy kolem Slunce trvá asi 12 let. V současnosti planetu dokumentuje sonda Juno, která byla na oběžnou dráhu kolem Jupitera vyslána 4. 7. 2016. Cílem mise v hodnotě 1,1 miliardy dolarů je prozkoumat póly Jupitera, jeho atmosféru i povrch. Za tu dobu pořídila dechberoucí snímky. Vzhledem k dobrému stavu sondy NASA schválila prodloužení její mise o 41 měsíců, tedy do roku 2021.

Vizualizace asteroidu.
Mise jako z Armageddonu. NASA chce otestovat ochranu Země, odkloní asteroid