Přezdívku Blob si skvrna získala po filmovém hororovém monstru, které se divákům poprvé představilo v roce 1958 a podruhé v remaku o třicet let později. Filmový sliz se vyznačoval tím, že pohlcoval všechno, co měl v dosahu. Obří skvrna neobvykle teplé vody se chovala obdobně vražedným způsobem.

Zabíjela po tisících

Podle současných odhadů uhynulo během jejího výskytu v Tichém oceánu podél jižního pobřeží Aljašky víc než 100 milionů tresek a asi půl milionu mořských ptáků, jejichž těla moře vyplavilo na pobřeží. Populace keporkaků (plejtváků dlouhoploutvých) klesla za jeden jediný rok o třicet procent. Velké úhyny zaznamenali také lososi, lachtani, malí korýši a další mořští živočichové, které ohrožuje růst jedovatých řas. 

Blob způsobil obrovské škody nejen mořskému ekosystému, ale také řadě průmyslových odvětví závislých na mořské produkci. Tyto ztráty byly tak velké, že vědci z americké Národní oceánské a atmosférické správy (NOAA) nyní pozorně sledují všechny jevy, které ho připomínají.

Vrací se? Příznaky jsou zlověstné

Podle vědců se současná vlna teplé vody nejenže objevila v téže oblasti, ale má také tutéž intenzitu růstu a dosahuje téměř stejné velikosti. Porovnání raných stádií obou teplých skvrn tak vyhlíží neobyčejně zlověstně. Podobně jako „sliz“ se i současná skvrna vynořila teprve před několika měsíci, když začal ustávat vítr, který ochlazuje hladinu oceánských vod. 

„Vzhledem k velikosti, jaké skvrna dosáhla posledně, chceme vědět, jestli se nyní vyvíjí podobným směrem,“ sdělil serveru Science Alert mořský ekolog Chris Harvey z Northwest Fisheries Science Center. 

Podle vědců sledujících tento fenomén se teplota mořské vody uvnitř skvrny dostala o pět stupňů Fahrenheita nad normál, což je jen o stupeň nebo dvě méně, než jaké dosahovala v případě předchozí skvrny. 

K pobřeží se masa teplé vody zatím nedostala, ale úřady se obávají, že během podzimu bude mít na pobřežní ekosystémy podél severní polokoule přece jen dopad. „Podle toho, jak se vyvíjí, může mít stejnou sílu jako v předchozím případě. Už teď je to jedna z nejvýznamnějších událostí, jakou jsme zaznamenali,“ uvádí Andrew Leising, který pro NOAA vyvinul systém pro sledování a měření mořských teplotních vln.

Podle vědeckých záznamů sahajících do roku 1981 je to druhá největší vlna teplé mořské vody, jaká kdy byla spatřena. A objevila se jen pár let po předchozím výskytu.

Zatím víme jen málo, říkají vědci

I přesto nejsou všechny tepelné vlny stejné a jejich vývoj je těžké předvídat. Stejně rychle, jako se objeví, se mohou rozplynout. Podle vědců proto stále ještě existuje naděje, že dojde ke změně počasí a současná vrstva teplé vody se ochladí, ale současně je potřeba situaci bedlivě monitorovat. 

Výzkum navíc naznačuje, že podobné události jsou po celém světě stále běžnější. Oceány se v důsledku klimatických změn zahřívají nebývalým tempem, ale zatím je příliš brzy na to tvrdit, zda jde o krátkodobý jev, nebo zda je spojen s hlubšími změnami trvalejšího rázu. 

„Nevím, jestli přetrvávání současného počasí souvisí s dlouhodobějšími klimatickými změnami, nebo ne. Může to tak být, ale situace se pořád vyvíjí a spousta otázek zůstává nezodpovězených,“ řekl britskému deníku The Guardian ekolog Nate Mantua, specializovaný na rybářské oblasti.

Pracovníci NOAA se proto zaměřují na sledování, předpovídání a zmírňování účinků mořských vln a proudů a snaží se přimět rybáře ke vzájemné spolupráci s ekology, která by mohla snížit některé ztráty. Během posledního výskytu teplé skvrny například hodně velryb uhynulo v rybářských sítích, protože se ve snaze vyhnout se teplejším vodám příliš přiblížily k pobřeží.