Nález historické řecké lodi „baris“ potvrdili archeologové nedaleko potopeného egyptského města Heraklión. 

Řecký historik Herodotos navštívil Egypt v pátém století před naším letopočtem a právě tehdy popsal neobvyklé říční lodě, které se plavily po Nilu. Třiadvacet řádků díla Historia (Dějiny) bylo věnováno složitému popisu jejich stavby. 

Výzkumníci objevili v troskách portugalské karaky Esmeralda nejstarší astrolab a lodní zvon na světě
Rekordní úlovek vědců. Z vraku vytáhli nejstarší astrolab a lodní zvon na světě

Vědci se poté celá staletí dohadovali, zda loď tohoto typu vůbec existovala. Dosud ji totiž nikdo nenalezl. Až nyní. „Skvěle uchovaný vrak ve vodách kolem potopeného přístavního města Thonis-Heraklion nám až nyní odhalil, jak přesný Hérodotos byl,“ říká Damian Robinson, ředitel střediska Oxfordské univerzity pro námořní archeologii. „Nevěřili jsme tomu, dokud jsme to neviděli na vlastní oči. To, co přesně před tisíci lety popsal, leželo před námi.“

Podle vědce byl Hérodotos v roce 450 před naším letopočtem svědkem stavby tohoto plavidla. „Stavitelé podle něj řezali zhruba metr dlouhá prkna a uspořádávali je jako cihly,“ vysvětluje Robinson. Prkna poté přidělali silnými a dlouhými dřevěnými trámy, které byly připevněny kolíky. Právě ony trámy vytvářely v trupu takzvaná „vnitřní žebra“. Prostředkem trupu pak prochází kormidlo. Stožár byl vyroben z akátu a plachty z papyru.

Jedna z největších lodí

Robinson však dodává, že předchozí učenci dělali chyby ve snaze interpretovat Hérodotův text bez archeologických důkazů. „Je to jeden z těch záhadných kousků. Učenci se o této lodi dlouho dohadovali,“ dodal. 

Loď, kterou vědci pracovně nazvali 17, nyní v bahně odhalila svůj obrovský trup ve tvaru půlměsíce a dříve nezdokumentovaný typ konstrukce se silnými prkny, které byly spojeny pomocí dřevěných čepů, tedy přesně jak popsal Hérodotos, ačkoliv on hovořil o lodi menšího rozměru.

Zdroj: Youtube

V bahně řeky Nilu se nyní zachovalo zhruba 70 procent trupu této lodi. Podle výpočtů měřila loď na délku až 28 metrů. Podle vědců jde o jednu z prvních takto velkých lodí, které kdy byly objeveny. „Herodotos popisuje lodě s dlouhými vnitřními žebry. Nikdo vlastně dosud nevěděl, co to znamená. Žádná z dosud nalezených lodí takovou strukturu neměla,“ říká Robinson. Podle něj jsou často prkna spojena určitými žlábky a poté čepy, které spojují jedno prkno k druhému. „ Zde máme zcela unikátní formu stavby, kterou nikde jinde nenajdeme,“ dodává. 

Egyptský Heraklión zažíval rozkvět od 6. do 4. století před naším letopočtem, kdy se sem sbíhaly obchodní trasy z Řecka a dalších míst ve Středomoří. Pak vlivem přírodních pohrom se město v 8. století našeho letopočtu propadlo o čtyři metry do moře. Následně se zcela potopilo. Dnes se trosky města nacházejí šest kilometrů od současné linie pobřeží a na 50 metrů pod hladinou. Funkci i slávu Herakliónu nakonec převzala Alexandrie.

Vědci objevili první italský korálový útes
Vědci objevili vzácný korálový útes, zcela první u italského pobřeží