Čínská státní televize CGTN uvedla, že sonda Čchang-e 4 vstoupila na eliptickou dráhu kolem Měsíce v neděli v 8:55 pekingského času (1:55 SEČ). V nejnižším bodě se sonda pohybuje pouhých 15 kilometrů nad povrchem vesmírného tělesa. V příštích dnech zvolí řídící středisko vhodný okamžik pro přistání lunárního modulu s robotickým vozítkem na odvrácené straně Měsíce.

Robotické vozítko obsahuje i tři přístroje, na kterých s čínskými kolegy společně pracovali vědci z Německa, Nizozemska a Švédska. Úkoly Čchang-e 4 zahrnují astronomická pozorování, průzkum měsíčního terénu či složení půdy a minerálů. A to především v Aitkenské kotlině na jižním pólu, která je jedním z největších kráterů ve Sluneční soustavě.

Další cíle sondy zahrnují i měření neutronového záření v prostředí odvrácené strany Měsíce. Robotické vozítko má na své palubě i semena rostlin, která mají ověřit možnosti růstu rostlin v uzavřeném prostředí na povrchu Měsíce.

Odstartovala s tříletým zpožděním

Start sondy, která byla pojmenována po čínské bohyni Měsíce, byl původně plánovaný už na rok 2015. Zpozdil se však kvůli změnám v cílech mise. Do vesmíru sondu Čchang-e 4 vynesla 8. prosince raketa Long March-3B, která startovala z kosmodromu v jižní Číně. Orbitu Měsíce pak Čchang-he dosáhla o pět dní později.

Od té doby pozemní řídící středisko dvakrát upravilo oběžnou dráhu sondy, aby otestovalo její komunikační spojení se speciálním satelitem Čchüe-čchiao. Ten umožní sondě komunikaci se Zemí zpoza Měsíce.

Odvrácená strana Měsíce je známá jako „temná“ strana. Není totiž viditelná ze Země, protože Měsíc vlivem vázané rotace obrací k naší planetě stále stejnou polokouli. Krajina odvrácené strany je výrazně hornatá. 

Další vesmírná velmoc

Na odvrácené straně dosud nepřistála žádná sonda. Pokud se čínská mise podaří, bude se proto jednat o skutečný historický milník. Čína má přitom v dobývání vesmíru velké ambice a do roku 2030 se chce stát vedle Spojených států a Ruska třetí vesmírnou velmocí.

Už příští rok plánuje spustit stavbu své vlastní obydlené vesmírné stanice, která by konkurovala Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). V roce 2030 by pak měl na Měsíci přistát první Číňan. Podle Washingtonu usiluje Čína o vojenské využití vesmíru. Peking nicméně trvá na tom, že jeho ambice jsou výhradně mírové.