Informaci, která byla zveřejněna až v těchto dnech na setkání Americké geofyzikální unie (AGU) ve Washingtonu, potvrdil BBC vedoucí vědec mise, profesor Edward Stone. Podle jeho slov vstoupil Voyager 2 do mezihvězdného prostoru již 5. listopadu.
Jeho sesterská sonda Voyager 1, která byla vypuštěna o 16 dní později, ho však díky rychlejší trajektorii předběhla o plných šest let a stala se prvním člověkem vyrobeným objektem mimo sluneční soustavu.
V současnosti se Voyager 2 nachází ve vzdálenosti přibližně 18 miliard kilometrů od Země a vzdaluje se od ní rychlostí 54 tisíc kilometrů v hodině. Voyager 1 je přitom stále rychlejší. V současnosti se nachází již 22 miliard kilometrů daleko a pohybuje se rychlostí 61 tisíc kilometrů v hodině.
Svůj hlavní úkol sondy dávno splnily
Hlavním cílem obou sond bylo prozkoumat vnější planety naší sluneční soustavy – Jupiter, Saturn, Uran a Neptun, který dokončily už v roce 1989 a od té doby směřují dál do hlubokého vesmíru. Podle profesora Stona neměl tým na začátku mise ani tušení, jak dlouho bude trvat dosažení okraje heliosféry. Ta je obalem částic a magnetického pole obklopující naše Slunce.
„Nevěděli jsme, jak dlouho může vesmírná sonda fungovat. Nyní díky nim studujeme obsah mezihvězdného prostoru,“ řekl Stone. Datům vysílaným z Voyageru 2 však i při rychlosti světla trvá 16,5 hodiny, než se dostanou zpět na Zemi. Pro srovnání světlo ze Slunce dosáhne Země za pouhých osm minut.
Nakonec však plutoniové zdroje energie obou sond přestanou dodávat energii a jejich vysílače se definitivně odmlčí. Než se rychlejší Voyager 1 přiblíží k nejbližší hvězdě přitom uplyne téměř 40 tisíc let.