„Většina našich klientů se shoduje v tom, že mají pocit, jako by v bytě opravdu byli. Virtuální realita není nic nového, ale její praktické využití bylo dost omezené. Flatio proto stavíme na moderních techonologiích, které propojujeme s realitním trhem, a díky tomu posunujeme realitní byznys na další úroveň,“ říká zakladatel a ředitel Flatia Radim Rezek.

„Tvoříme nebo vyhledáváme na trhu technologická řešení, která zpříjemní našim klientům výběr bytu. Nejsme autory softwaru pro tvorbu prohlídek ve virtuální realitě, ale jsme pravděpodobně první mezi realitními společnostmi, kteří podobnou možnost virtuální prohlídky nabízí,“ dodává.

Prohlídky ve virtuální realitě však nejsou tím jediným, čím se Flatio snaží bořit zažité stereotypy realitních kanceláří. Svou službu, jež kromě Česka funguje i v Německu, Polsku, Maďarsku, Rakousku a na Slovensku, staví především na jednoduchosti, rychlosti a maximálním pohodlí pro obě strany, tedy majitele nemovitosti i nájemce. 

S Flatio není nutné skládat kauce ani podepisovat papírovou smlouvu. Místo toho nabízí podpis smlouvy přes SMS nebo možnost platby nájmu kartou online či bitcoinem. Jakékoli změny v nájemním vztahu nebo hlášení závad pak probíhají jednoduše elektronicky přes portál služby.

Poptávka po pronájmech roste

V Praze je v současnosti Flatio jediným specializovaným poskytovatelem střednědobého bydlení. O tento typ bydlení je přitom stále větší zájem. Využívají ho například digitální nomádi, zaměstnanci, kteří směřují do zahraničí, nebo studenti. Mezi zájemci jsou však i lidé, kteří rekonstruují své vlastní bydlení a potřebují během stavebních prací dočasný domov.

Za první tři čtvrtletí letošního roku zprostředkovalo Flatio pouze v Praze nájmy za více než 50 milionů korun, přičemž klienti si nemovitosti celkem pronajali na 2500 měsíců. Loni zajistilo Flatio v Praze pronájmy o celkové délce 1359 měsíců, jedná se tedy o takřka stoprocentní meziroční nárůst.

Zájem o Flatio však stoupá i ze strany majitelů nemovitostí. Za prvních devět měsíců zaznamenala firma nárůst o 60 procent. Jedná se přitom převážně o majitele, kteří dříve spoléhali primárně na krátkodobé pronájmy a dnes možnosti kombinují nebo s krátkodobým pronájmem přestali úplně.

„Střednědobému bydlení v Praze se daří především díky vystřízlivění majitelů z platforem zprostředkovávajících krátkodobé ubytování. Co vím od našich nově spolupracujících majitelů, nejčastěji je u krátkodobého pronajímání doběhla náročnost správy bytu, kam spadá každodenní rutina odepisování nájemníků, předávání a uklízení bytu,” vysvětlil Rezek.

Dalším faktorem odvádějícím majitele bytu od krátkodobých ubytování, která zprostředkovávají služby typu Airbnb, je zvýšený zájem finanční správy. Ta nyní více než dříve dbá na správnost odvedených daní a poplatků, což znamená zvýšenou administrativní zátěž. U střednědobých pronájmů tyto starosti odpadají. Protože se jedná o pronájem nemovitosti za účelem bydlení, daní se pouze příjem z pronájmu, a to patnáci procenty.

Od krátkodobých pronájmů upouští i kvůli vyšším časovým a finančním investicím do průběžných oprav nemovitostí, což u těch delších odpadá. „Příliv majitelů, kteří dříve pronajímali krátkodobě, nám pomáhá růst i v počtu pronajatých měsíců, širší nabídka vyhovuje jak jednotlivcům hledajícím bydlení, tak také firmám a nadnárodním korporacím,“ dodal Rezek.