Mezihvězdný návštěvník je teď už na cestě ven z naší Sluneční soustavy, v níž byl poprvé zaznamenán 30. srpna. K Zemi by se měl na své dráze nejvíc přiblížit na konci roku, mezitím přeletěl kolem Slunce, které svou gravitací mění jeho trajektorii. Kometa letí vesmírem ohromnou rychlostí 150 tisíc až 175 tisíc kilometrů v hodině.

Záhadné vesmírné těleso zaznamenal jako první sedmapadesátiletý ukrajinský amatérský astronom Gennadij Borisov, který pozoroval letní hvězdnou oblohu nad Krymským poloostrovem vlastním zrcadlovým dalekohledem a snažil se objevit nové komety. Přitom spatřil cosi mimořádného.

"Uviděl jsem objekt, který se pohyboval po dráze, která se mírně lišila od směru asteroidního pásu," uvedl amatérský "lovec komet" pro ruskou tiskovou agenturu RIA.

Zdroj: Youtube

Znamenalo to, že kometa letěla po trajektorii odlišné od směřování většiny asteroidů v naší Sluneční soustavě, které se pohybují mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru. Právě tato odchylka, svědčící o tom, že dráha objektu není nijak vázána na naše Slunce, vedla vědce k závěru, který se nakonec potvrdil: jde o kometu z jiného hvězdného prostoru. Po tělese Oumuamua, detekovaném v roce 2017, jde o druhý objekt z jiné než Sluneční soustavy.

Návštěvník z jiné hvězdné soustavy

Na mimořádnou "návštěvu" ze vzdáleného vesmíru se samozřejmě upnula pozornost většiny astronomů na světě, kteří k ní nasměrovali své teleskopy. Zatím nejostřejší snímky komety zachytil Hubbleův vesmírný dalekohled, který ji vyfotil při jejím přeletu kolem Slunce.

Podle pozorování Hubbleovým dalekohledem má kometa ledově-prašné jádro o průměru zhruba devíti fotbalových hřišť, tedy asi 975 kilometrů. To je zhruba patnáctkrát méně, než se původně předpokládalo. Její složení odpovídá běžným kometám ve Sluneční soustavě.

Objekt by měl zhruba v polovině roku 2020 proletět ve vzdálenosti 800 milionů kilometrů kolem Jupiteru a následně zmizet zpátky v mezihvězdném prostoru. Podle astronomů se však dá počítat s tím, že podobné návštěvy se budou opakovat i v budoucnu, protože existenci mezihvězdných těles a jejich pronikání do Sluneční soustavy lze odnynějška považovat za prokázané.