"Zatím nevíme, o jakého mučedníka šlo. Okázalost baziliky i její výzdoby však svědčí o tom, že se jednalo o velmi důležitou osobnost," citoval server Times of Israel z tiskové zprávy Izraelského památkového úřadu, který o objevu unikátní stavby informoval ve středu. 

Zbraně nalezené na staveništi ve čtvrti Havering ve východní části Londýna čeká výstava
Na staveništi v Londýně našli poklad z doby bronzové. Ukáže se veřejnosti

Vznik baziliky archeologové datují do období vlády východořímského císaře Justiniána I. (527 – 565 n. l.), jedné z hlavních postav pozdní antiky. Jeho panování znamenalo významný předěl v procesu transformace antické římské společnosti ve středověkou byzantskou a je spojováno s výrazným kulturním rozkvětem a vznikem známých staveb.

Nově objevená bazilika se nachází v izraelském městě Bejt Šemeš, tedy asi šestnáct kilometrů západně od Jeruzaléma. Archeologové ji popisují jako dlouhou budovu o třech lodích, které od sebe oddělovaly dvě řady sloupů se zdobenými hlavicemi.  

Místo odpočinku slavného mučedníka

Pod hlavní částí baziliky se nachází podzemní krypta, v níž kdysi pravděpodobně spočívaly pozůstatky neznámého světce. Jeho život připomíná řecký nápis, který však zůstává nekonkrétní a hovoří pouze o tom, že „zde odpočívá slavný mučedník“. Nachází se zde i čtyřramenný kříž, který se sice jinak v Byzanci příliš často nepoužíval, v rámci římského impéria byl však celkem běžný.

Podle archeologů byla krypta vůbec nejuctívanější částí baziliky a jednalo se o vyhledávaný cíl tehdejších poutníků. Pravděpodobně kvůli jejich počtu do krypty ostatně vedla hned dvojice impozantních schodišť, což bylo značně neobvyklé řešení.

Palác císaře Nerona ukrýval tajemnou místnost. Podívejte se: 

Bazilika ale ohromila i nádhernými mozaikami, které vyobrazují zvířata, rostliny a ovoce, a barevnými freskami. Nepřehlédnutelný je pak další nápis v řečtině, který upozorňuje, že o pozdější úpravy baziliky se zasloužil byzantský císař Tiberios II. Konstantinos (578 – 582 n. l.).

Kostel svatého Petra v okovech je součástí londýnského Toweru
Londýnský Tower si připsal novou záhadu. Komu patřily tajemné kostry?

Podobné nápisy přitom nejsou u byzantských staveb časté. „Existuje spousta písemných pramenů, které dokládají, že byzantští císaři financovali výstavbu církevních staveb – a to i v Izraeli. Pokud se ale budeme bavit o archeologických nálezech, našli jsme jen velmi málo nápisů připisujících zásluhy určitému panovníku, jako je ten z Bejt Šemeš,“ konstatoval ředitel Izraelského památkového úřadu Benjamin Storchan.