Jak by se jaderná válka dotkla Česka? Toto jsou nejohroženější cíle v zemi

V původní studené válce, zejména v 80. letech, bylo československé území jedním z těch, přes které měla proudit do střední a západní Evropy sovětská vojska. I proto byly československé cíle dobře zaměřeny. V případě konfliktu se dalo předpokládat, že nejen politická centra, ale také hospodářské objekty nebo dopravní uzly budou zničeny již v prvních minutách války.

Polsko se připojí ke společné obraně. ČR to pomůže proti raketám od Kaliningradu

Věda a technika

Dnes, kdy je naším potenciálním protivníkem nevyzpytatelné Putinovo Rusko, je situace o to horší, že odpalovací zařízení většiny řízených střel s jadernými náložemi neleží deset tisíc kilometrů za oceánem, ale daleko blíže, mezi Moskvou a pohořím Ural. Případné rakety tak budou mít výrazně kratší čas do dopadu a tím znemožní českému obyvatelstvu efektivní přípravu na poslední chvíli.

Nemylme se, Rusové na nás míří

Už od chvíle, kdy jsme začali usilovat o vstup do NATO, jakkoli jsme předpokládali, že mír západu s východem je jistotou i pro další léta, jsme se stali cílem ruského jaderného arzenálu. S tím, jak se situace mezi Ruskem a svobodným světem zhoršovala, si můžeme být tím více jistí, že jsou strategické české cíle předmětem spekulací v těch kruzích ruské armády, které rozhodují o cílech jaderného útoku.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, zoom_in Ruská mobilní raketa Topol-M

Jistě v našem seznamu nepostihneme všechny, tento text však má upozornit na klíč, kterým jsou podobné cíle vybírané.

Vojenské cíle

Prvotním cílem byla, jsou a budou vždy vojenská zařízení. Cokoli, co by mohl protivník použít ve vojenské oblasti proti majiteli jaderného arzenálu, je nutné zničit prvním úderem. Tím má být zajištěno, že v případě prodloužení války nebude mít protivník dostatek vojenské síly uštědřit komukoli výraznou vojenskou porážku.

Těla bez končetin, strach. Poltava, Lvov i Kyjev čelí masivním ruským útokům

Státy mimo EU Postup bojů

Prvním logickým cílem (a nejen z hlediska vojenského) je tak hlavní město Praha, na které jistě nedopadne pouze jedna jaderná puma nebo nad kterým nevybuchne pouze jediná jaderná hlavice. Praha je sídlo generálního štábu, ale také politického vedení země, většiny hlavních ústavních institucí a vedení většiny zásadních hospodářských jednotek.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Andrew Shiva, CC BY-SA 4.0 zoom_in Pražský hrad

Z čistě vojenských důvodů zde máme v druhém řádu možná překvapivě Olomouc. Ta je sídlem hned několika důležitých vojenských zařízení, v první řadě hlavní úderné síly naší armády, jejích pozemních sil. K vyšším vojenským velitelstvím, a tedy prioritním cílům jaderného napadení patří také Vyškov, Tábor, Brno, Stará Boleslav nebo Hradec Králové. Zde upozorňujeme, že do výčtu potenciálních cílů nezapočítáváme jen aktuální místa zájmu, ale také místa, která podobný zájem ukrývala dříve a v případě nutnosti jej mohou ukrývat znovu (např. velitelství vzdušných sil ve Staré Boleslavi, které bylo přesunuto do Prahy, na původním místě však stojí většina původní infrastruktury).

Další důležitou připomínkou je různá mohutnost jaderných zbraní. Zatímco na Prahu jistě dopadnou hlavice o síle mnoha megatun, malé cíle s menší důležitostí se mohou stát svědkem výbuchu hlavic jen o desítkách kilotun s mnohem menším (přesto značným) ničivým účinkem.

close info Zdroj: Deník/Michal Bílek zoom_in Z návratu gripenů z Litvy na domovskou 21. základnu taktického letectva Čáslav.

Pokud mluvíme o vojenských cílech, nemůžeme samozřejmě zapomenout ani na posádky důležitých vojenských jednotek, jako jsou Prostějov, kde sídlí speciální jednotky nebo Chrudim, kde sídlí budovaný výsadkový pluk. Sídlo hlavní letecké jednotky, 21. taktického křídla, tedy středočeská Čáslav i se svým vojenským letištěm, stejně jako Náměšť nad Oslavou, kde sídlí vrtulníkáři, Přerov, kde budou sídlit velké drony nebo Strakonice, kde naopak sídlí hlavní jednotka protivzdušné obrany.

Rusové na Ukrajině používají starou superbombu. Má ohromnou sílu

Věda a technika

Zapomenout nesmíme ani na posádky mechanizovaných praporů, Hranice, Přáslavice, Bučovice, Žatec, Jindřichův Hradec, nebo tradiční dělostřelecká posádka Jince. Zcela určitě budou (nejen z vojenských důvodů) jaderně napadené také Pardubice se záložním letištěm 21. křídla a centrem leteckého výcviku. A také výcviková a logistická centra jako Klatovy, Lipník, Bechyně, Liberec, Hostivice, Opava, vojenské újezdy Hradiště, Libavá, Boletice a Březina a další infrastruktura v lokalitách Bystřice pod Hostýnem nebo Rakovník.

close info Zdroj: Deník/Vladimír Pryček zoom_in Slavnostní převzetí tanku Leopard 2A4, 21. prosince 2022, Přáslavice.

V neposlední řadě budou zasažené jistě také všechna sídla a výrobní podniky českých zbrojovek, například Brno, Strakonice, Uherský Brod a Uherské Hradiště, Šternberk, Vlašim nebo Přelouč.

Politické cíle

K potlačení schopnosti země se bránit nepatří pouze fyzické zničení vojenských prostředků, jakými jsou letadla v hangárech, tanky ve skladech nebo páteřní radiolokátory. Je také nutné zničit politická centra, kde sídlí politické vedení země, a to včetně regionálních, případně oblastních samospráv. V této souvislosti můžeme do výčtu směle přiřadit všechna krajská města v České republice a spolu s nimi největší aglomerace, které nemají statut krajského města, jako je Karviná, Teplice, Frýdek-Místek, Opava, Most, Kladno nebo Havířov.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, PTGDudva, CC BY-SA 3.0 zoom_in Karlovy Vary

Kanadský výzkum z roku 1983 odhadoval, že Sovětský svaz disponuje dostatkem jaderných zbraní k tomu, aby mohl jen ve Spojených státech napadnout všechny aglomerace nad 2000 obyvatel. Je proto dost dobře možné, že výčet cílů by v případě České republiky zahrnoval cca šest desítek bývalých okresních měst, která jsou často dodnes centry svých miniregionů a možná i dvě stovky obcí s rozšířenou působností.

Přírodní cíle

Tradičním cílem jaderného napadení jsou přírodní geografické cíle. Zasáhnutím vybraného přírodního unikátu lze totiž způsobit značné škody na protivníkových životech i hospodářství. V případě některých zemí to mohou být vysoké hory se schopností nakumulovat obří laviny, blízkost moří, která mohou vyvolat vlny tsunami, tektonické zlomy, jejichž pohybem vznikají velká zemětřesení, neaktivní sopky, které při mechanickém narušení mohou obnovit vulkanickou činnost.

V našem případě, kdy Česká republika sídlí v mírném podnebném pásmu uprostřed kontinentu, nemá moře ani velehory, jsou a budou geografickými cíli velké vodní plochy i se systémy pro jejich zadržování.

Jak daleko musí člověk být, aby přežil jaderný výbuch? Dopady rozebrala studie

Věda a technika

Bavíme se o vodních dílech jako jsou Lipno, Nové Mlýny, Švihov, Nechranice, Slapy nebo Slezská Harta. Protržení hrází není ve vojenství ničím novým, během druhé světové války takto zaplavovala celá území jak spojenecká vojska (známí ničitelé přehrad „Dambusters“ z RAF), tak Němci (např. zatopení části Holandska nebo Dunkerque, které na konci války obléhala československá obrněná brigáda).

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Martin Friedel, CC BY-SA 4.0 zoom_in Vodní nádrž Slezská Harta

Zničení našich největších vodních děl by přineslo protivníkovi nejen zaplavení obrovských oblastí se škodami tím způsobenými, ale také nedostatek pitné vody v řadě lokalit, primárně ve velkých městech.

Energetika

Jedněmi z prvních cílů by se bezesporu staly také infrastrukturní projekty, které mají za cíl generovat elektrickou energii pro armádu, průmysl, zemědělství i pro civilní obyvatelstvo. Ačkoli zejména armáda je na nedostatek elektřiny připravena, civilní část společnosti pocítí její nedostatek nebo nedostupnost velmi těžce. Nebude možné delší dobu skladovat většinu potravin, zastaví se průmyslová výroba.

Když mluvíme o největších zdrojích výroby elektrické energie, myslíme tím zejména atomové elektrárny Temelín a Dukovany. U těch samozřejmě existuje pro protivníka také bonus, přes všechna bezpečnostní opatření by v případě přímých zásahů zřejmě nebylo možné zabránit sekundárnímu úniku radiace do ovzduší, půdy i vody. I pokud by se tak ale nestalo, zůstane stále nikoliv nepodstatné přerušení dodávek elektrické energie.

I z toho důvodu by se jedněmi z prvních cílů jaderného napadení menšího, přesto pro infrastrukturu zcela destruktivního rozsahu staly také největší tepelné a vodní elektrárny, jako jsou Prunéřov, Tušimice, Počerady, Chvaletice nebo Opatovice nad Labem. U vodních elektráren, schopných vyrábět přes 5MW zde mluvíme o Střekově, Dlouhých Stráních, Dalešicích, Vranově.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Dezidor, CC BY 3.0 zoom_in Vodní nádrž Lipno během povodní v roce 2002

Speciální postavení má pak vltavská kaskáda, primárně hlavní pětice nádrží Vrané, Štěchovice, Slapy, Kamýk a Orlík. Jejich zničení by nejen připravilo rozsáhlá území o elektrickou energii, a naopak by způsobilo ničivé lokální záplavy, přes řeku Vltavu by zároveň znamenalo vytvoření mohutné záplavové vlny, směřující na Prahu. Taková vlna by velmi pravděpodobně dalece překročila největší záplavy, které kdy hlavní město zažilo. Praha by se tak zničením vltavské kaskády velmi rychle ocitla pod vodou.

Nerostné suroviny

Ačkoli by jaderná válka svůj vrchol měla za sebou patrně již po prvních hodinách konfliktu, nedá se vůbec vyloučit, že by ani po destruktivní výměně jaderných náloží obě strany neměly vůli ihned uzavřít mír. Zejména země jako Čína nebo Rusko by naopak zřejmě pokračovaly ve válce až do kýženého naprostého vítězství, spočívajícího ve fyzické okupaci nepřátelských území.

Pokud by se tak skutečně stalo, bylo by v prvních hodinách nutné zničit také nerostné zdroje protivníka, které by mu mohly umožnit obnovit alespoň část hospodářských a vojenských kapacit, dostatečných k tomu, aby mohl alespoň teoreticky vést válku dále.

Největší armády v roce 2024: Triumvirát Rusko, Čína a NATO bojuje o nadvládu

Věda a technika

Napadeny by proto byly černo- a hnědouhelné doly, zcela samozřejmě ložiska strategických kovů, v našem případě v první řadě uranu a lithia, stejně jako rozsáhlá naleziště vápence, důležitého pro budoucí obnovu infrastruktury. Velmi pravděpodobně by byly napadeny i starší a nevyužívané, zakonzervované, ale nikoli zcela vytěžené lomy a doly.

Suma sumárum se zde bavíme o lokalitách jako Cínovec s lithiem, Brzkov s uranem, otevřený důl ve Stonavě, kde se dodnes těží černé uhlí, hnědouhelné doly Bílina, Vysoká Pec, Most a Chomutov, o řadě lokalit, kde se těží vápenec (např. Prachovice) a největších uzavřených důlních aglomeracích Jáchymov, Karviná, Kladno, Příbram a samozřejmě Ostrava.

Průmysl

Jsou země, které jsou primárně zemědělské a jejich průmyslová základna je i dvě stě let od průmyslové revoluce zanedbatelná. To však není případ České republiky, která si od 19. století, navzdory německé okupaci a komunistickému režimu, vybudovala poměrně širokou základnu zejména strojírenství. To je samozřejmě v případě války důležité, protože jsou to právě strojírenské podniky, které jsou schopné poměrně rychle a za nevelké náklady změnit skladbu výroby a zaměřit se na výrobu ryze vojenskou.

close info Zdroj: Deník/Zdeněk Kellner zoom_in Továrna společnosti Jawa Moto na Brodcích, místní části Týnce nad Sázavou.

Cíli by se tak staly například automobilky, rafinerie, farmaceutické nebo obecně petrochemické závody. Jaderné napadení by se zcela jistě nevyhnulo městům jako Mladá Boleslav, Vrchlabí, Kolín, Kvasiny, Nošovice nebo Kopřivnice. Také Litvínovu, Kralupům nad Vltavou, Pardubicím, Neratovicím, či Ústí nad Labem.

Specifické postavení by měli výrobci letadel ve Vodochodech, Kunovicích a Otrokovicích, i tato města by byla zcela jistě srovnána se zemí v prvních minutách války.

Zemědělství

Ačkoli je Česká republika průmyslovou zemí, první, co by se v případě jaderné války rozpadlo, by byly mezinárodní dodavatelské řetězce potravin. Radikální úbytek orné půdy, úhyn většiny hospodářských zvířat a nedostatečný přístup k vodě by dlouhodobě narušil dodávky potravin.

Tuto potravinovou katastrofu by však ještě prohloubily útoky na centra výroby a zpracování hlavních zemědělských komodit, jako je maso, zelenina nebo obilí.

Jaderné zbraně v Čechách?

Military podcast Podcast

Zpracovatelů potravin jsou v České republice stovky, napadení by se proto zaměřilo bezpochyby na aglomerace, kde sídlí ti největší, stejně jako na města, kde sídlí více zemědělských zpracovatelských podniků zároveň. Například Plzeň, kde se tradičně zpracovává maso i obilí, Kroměříž, Příbram, Klatovy, kde sídlí zpracovatelé obilí, masa i mléka.

Napadení by se jistě nevyhnuly ani největší české mlýny, bez kterých by nebylo možné mezi obyvatele distribuovat velké množství pekárenských výrobků. Mluvíme zde o městech jako Znojmo, Náchod, Louny, Boršov, Březí, Kyjov nebo Litoměřice.

Doprava

Kromě vojenských, politických a hospodářských cílů je zejména s přihlédnutím ke geografickému umístění České republiky nutné počítat se zničením dopravní infrastruktury, kterou by západní spojenci mohli (v jaderné válce alespoň teoreticky) využít k přesunům posil ze západní Evropy či zámoří na středoevropské válčiště.

Zcela jistě by tak byla v prvních okamžicích války naprosto zničena všechna větší letiště s pevnou přistávací plochou, ať již vojenská, tak civilní. Města jako (opět) Praha, Karlovy Vary, Mnichovo Hradiště, Vodochody, Pardubice, Brno, Olomouc, Ostrava, České Budějovice, Plzeň a další.

Samozřejmě by však byly napadeny také zásadní železniční uzly jako Kolín, Česká Třebová, Havlíčkův Brod, Tišnov nebo Břeclav. Svého napadení by se dočkala také lodní doprava (zdymadla, mosty přes řeky) a automobilová doprava (dálniční uzly, atd.)

V našem výčtu jistě nenajdete všechny potenciální cíle ruského útoku, některé se v našem seznamu záměrně opakují vícekrát (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc), to proto, abychom zdůraznili jejich důležitost pro vojenskou, hospodářskou i politickou obranu země. Chtěli jsme vám však ukázat, že prakticky každý kout České republiky je potenciálním cílem ruského útoku, že zničení prakticky každého většího města v naší zemi může prospět našim potenciálním nepřátelům.

Protože stojíme na prahu nových závodů ve zbrojení, je tak rozumné se znovu začít zabývat dopady nasazení jaderných zbraní.

Ochrana obyvatelstva

Systém veřejných krytů, jaký existoval během studené války a jaký dnes mají například v Izraeli, výuka ve školách, integrovaná státní politika hromadné ochrany obyvatelstva, nic z toho dnes nefunguje. A je politickou otázkou, jestli do podobných věcí nezačít znovu investovat.

Protiraketová a protivzdušná obrana

Protivzdušná obrana byla dlouhodobě zanedbaná, mírně ji "oprášily" předchozí vlády nákupem izraelských systémů SPYDER. Ty jsou však maximálně střednědosahové a pořizujeme je v naprosto nedostatečném počtu. Armáda by měla v ideálním případě nakoupit mnohem větší počet systémů, mnohem více protiletadlových raket a systém protivzdušné obrany doplnit prostředkem dalekého dosahu, jako je americký Patriot nebo izraelský Davidův prak, který dokonce využívá stejné radiolokátory, které armáda nakoupila pro systém SPYDER.

Morana? Nová česká houfnice budí pozornost na světových veletrzích

Věda a technika

Zároveň musíme začít budovat protiraketovou obranu. Česká republika se zapojila do Německem vedené iniciativy Sky Shield ("Nebeský štít"), která má na základě národních prostředků, doplněných o Německem nakoupené izraelské protiraketové systémy ARROW 3, vytvořit nad Evropou integrovanou protiraketovou obranu, kterou disponují Rusko i USA. Česká republika by v tomto programu měla být daleko iniciativnější, pokud z něj chce těžit, kromě většího počtu národních protiletadlových systémů by měla zvážit také přímý nákup systémů ARROW 3, nebo spolupráci na přímém nákupu s Německem. Samozřejmě s tím, že části systému budou umístěny i v České republice, včetně účinných antiraket.

Odstrašení

Jak nám ukázala druhá polovina 20. století, mimořádně efektivním prostředkem pro vlastní ochranu je jaderné odstrašení. Česká republika nikdy nebude mít dostatečně velké konvenční síly, který by se Rusové báli, můžeme se však začít zamýšlet nad vlastním jaderným potenciálem. Ať už by šlo o vlastní výrobu jaderných zbraní, či účast na programu NATO Nuclear Sharing. O tomto tématu jsme detailně mluvili v podcastu s Lukášem Visignrem:

V případě, že byste objevili v mapě chybu (např. chybné umístění stejně pojmenované lokality), neváhejte nám napsat do diskuze.