V článku publikovaném minulý měsíc v časopise FEMS Microbiology Ecology vědci uvádí, že „primárními kolonisty“ rudé planety by měly být „mikroorganismy“, tedy bakterie, viry a houby, které podporují mnoho životních procesů i zde na Zemi.

Podle odborníků by mohli mikrobi podpořit život v mimozemských prostředích. "Život, jak víme, nemůže existovat bez prospěšných mikroorganismů," uvádí José Lopez, profesor na floridské Jihovýchodní univerzitě. "Abychom přežili na neúrodných planetách, musíme si zkrátka vzít prospěšné mikroby s sebou," dodává.

Je však nutné zdůraznit, že tato myšlenka odsuzuje přísné pokyny pro zamezení kontaminace, které americká vesmírná agentura NASA a další programy po desetiletí velmi přísně dodržují. A pokud jde o různá zařízení odesílaná do vesmíru, obvykle se vše pečlivě sterilizuje a chrání před choroboplodnými zárodky a kontaminanty. Podle tohoto nařízení totiž nesmíme narušit nedotčená prostředí, o kterém se snažíme co nejvíce dozvedět. Již delší dobu se však hovoří o tom, jak daleko smějí lidé zajít při výzkumu sousedních planet, aby nenarušili podmínky pro případný přirozený vývoj života na nich.

Nezbytné mikroorganismy

Lopez a jeho kolegové však tvrdí, že přenosem užitečných mikrobů na Mars by se ve skutečnosti mohl zahájit proces transformování Marsu a udržení života na něm. „Přenesení mikrobů by nemělo být považováno za náhodné, ale nevyhnutelné,“ píší vědci v článku. "Předpokládáme, že je téměř nemožné prozkoumat nové planety, aniž bychom použili mikrobiální cestovatele," dodává Lopez.

Různé mikroorganismy jsou na Zemi nezbytné pro mnoho procesů, které udržují život. Například rozklad a trávení - a dokonce mají podíl na klimatu Země. Podle odborníků by nejlepšími adepty na kolonizaci Marsu mohli být extrémofilové - organismy, které žijí v nejextrémnějších podmínkách, jsou hypertolerantní, a dokonce v těchto podmínkách prospívají, jako například želvušky.

Právě želvušky jsou totiž považovány za nejodolnější tvory planety Země. Vyskytují se jak na ledovcích, tak na pouštích celého světa, některé osídlují moře či sladké vody. Žijí téměř v každém prostředí, běžně v tenkém vodním filmu na povrchu mechů, lišejníků, řas nebo některých druhů rostlin.

Kontroverzní etická otázka

Nutno dodat, že je před námi ještě velmi dlouhá cesta. Než by se totiž mohly bakterie přesunout na rudou planetu, je potřeba provést ještě mnoho výzkumu. Jde o složitý a hojně diskutovaný etický problém. Vlivem prostředí a nadměrného záření se mohou některé bakterie nepředvídatelně šířit a rozvíjet. Může se totiž také stát, že by se "přistěhované" mikroorganismy smíchaly s těmi, které se na Marsu mohou nacházet. 

Jak by mělo vypadat obydlí na Marsu:

Nejnovější článek však argumentuje pro změnu postoje vůči mikrobům v vesmíru. Podle autorů studie jsou více prospěšní než nebezpeční. Reagují také tím, že na Zemi se každý, od vizionářů Elona Muska či Jeffa Bezose až po americkou vesmírnou agenturu NASA, snaží jakýmkoliv provokativním způsobem posunout hranice v případné kolonizace vesmíru. 

"Bude však trvat ještě dlouhou dobu, než budeme připraveni," uvádí Lopez. "Neobhajujeme nějaké bezmyšlenkovité konání. K přesunu organismů by došlo až po přísném a systematickém výzkumu tady na Zemi," dodává. 

Rozhodnutí, zda vůbec použít mikroby, záleží na cíli, kterého chceme dosáhnout. Pokud je naším úkolem kolonizovat a transformovat Mars tak, aby se podobal naší Zemi - jako plánuje například Elon Musk a pokud udržíme rozumné meze, pak bychom se podle Lopeze neměli bát užitečné mikroorganismy použít. Ty totiž mohou výrazně pomoci ve formování základu biologického života. 

Koneckonců první kolonisté naší vlastní domovské planety nebyli lidé, obojživelníci nebo dokonce rostliny. Primární obyvatelé Země byli rovněž po mnoho let jednobuněčné mikroorganismy. A odvedli celkem dobrou práci, nemyslíte?