Březnová obloha nabízí pohled na dvě skupiny souhvězdí. Krátce po setmění najdeš nad jihem typická zimní souhvězdí – Býka s naoranžovělou hvězdou Aldebaran a s Plejádami, Orion s hvězdou Rigel (z našeho pohledu pravá noha Oriona), dále Velkého psa s nejjasnější hvězdou Sírius, Malého psa s Prokyonem, Blížence s hvězdami Castor a Pollux a konečně Vozku, v němž září jasná Capella.

ZAJÍMAVOST: ÚKAZ MĚSÍCE
Pokud si 18. března přivstaneš a podíváš se kolem páté hodiny ranní na jihovýchodní obzor, můžeš zde spatřit hned čtyři tělesa sluneční soustavy. Kromě srpku Měsíce, který se nachází krátce po poslední čtvrti, zde budeš moci sledovat velmi jasnou „hvězdu“ – planetu Jupiter. Mezi Jupiterem a Měsícem spatříš další, výrazně načervenalou planetu – Mars. Vlevo od Jupiteru pak uvidíš ještě o něco slaběji nažloutle zářící planetu Saturn.

V novém planetáriu měl nedávno evropskou premiéru snímek V Saturnových prstencích. Jedná se o film ze snímků pořízených sondou Cassini. Foto: Hvězdárna a planetárium České BudějoviceZdroj: Deník / Kamila DufkováVšechny jmenované hvězdy vytvářejí tzv. „zimní mnohoúhelník“, základní orientační obrazec pro pozorování zimní oblohy. Druhou skupinou souhvězdí jsou ta jarní, která najdeme na východě a která budou den ode dne vystupovat stále výše nad obzor. Seznámíme se s nimi v dalším díle našeho nočního putování.

ZAJÍMAVOST: HVĚZDA MĚSÍCE
Sírius, nejjasnější hvězda noční oblohy, září na jaře nad jihozápadním obzorem. Jedná se o jednu z nejbližších hvězd, její světlo k nám letí přibližně 8,5 roku. Sírius je poměrně mladou hvězdou, jeho stáří odhadujeme na 250 milionů let. Je tedy 20× mladší než naše Slunce. Oproti němu je přiblžně 2,5× hmotnější a svítí s asi 25× vyšším výkonem.

NAJDI TYTO ÚKAZY NA OBLOZE

1) VENUŠE – Nejnápadnějším objektem březnové oblohy je nepochybně planeta Venuše, která září po západu slunce vysoko nad západním obzorem. Rok 2020 je z hlediska podmínek pozorovatelnosti planety rokem nadprůměrným. S krátkou přestávkou na přelomu května a června ji budeme moci na obloze sledovat po celý rok. Na jaře jako večernici, v druhé půli roku jako jitřenku.

2) VELKÝ VŮZ – Patrně nejznámějším obrazcem noční oblohy je pro nás Velký vůz. Ve skutečnosti se nejedná o souhvězdí, ale tzv. asterismus – samostatně popisovanou skupinu hvězd, která je součástí většího obrazce, v našem případě souhvězdí Velké medvědice. Zaměřme svoji pozornost na oj Velkého vozu. Ten představují tři jasné hvězdy, tvořící oblouček. U prostřední hvězdy, Mizar, nalezneme slabší hvězdu – Alcor. Staré civilizace používaly tuto dvojici hvězd jako test ostrosti zraku.

Digitální planetarium v Českých Budějovicích.Zdroj: Deník/ Jaroslav Sýbek

3) JESLIČKY – Jarní obloha nabízí možnost zhlédnout velmi bohatou otevřenou hvězdokupu – Jesličky (Praesepe). Jesličky jsou objektem stejné kategorie jako známější Plejády. Jde o shluk asi tisícovky hvězd, jež vznikly z jednoho obřího prachoplynného oblaku – mlhoviny. Hvězdy jsou jen několik milionů let staré, z astronomického hlediska jde o hvězdná nemluvňata.

4) JASNÉ HVĚZDY – Ještě jednou zaměřme svůj zrak na oj Velkého vozu, tedy trojici hvězd tvořících oblouček. Pokud oblouček protáhneme k obzoru, nalezneme v jeho směru jasnou hvězdu – Arcturus, nejjasnější hvězdu souhvězdí Pastýře. Pomocí poslední hvězdy oje Velkého vozu a Arctura najdeme další jasnou hvězdu – Cor Caroli ze souhvězdí Honicích psů. Jedná se o hvězdu, která spolu s těmito dvěma tvoří pravoúhlý trojúhelník.