Česká republika dnes spoléhá v ochraně vzdušného prostoru na dvanáct pronajatých letounů JAS 39 Gripen jednomístné verze C a dva kusy dvoumístné verze D. Toto dvacet let trvající provizorium mělo být do roku 2027 nahrazeno, protože právě v této době končí smlouva se Švédským královstvím na pronájem letounů, které byly původně vyrobeny pro švédské letectvo. Vzhledem k tomu, že dodací lhůty vojenské techniky byly už před válkou na Ukrajině poměrně dlouhé a po jejím vypuknutí se ještě prodloužily, začalo ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové (ODS) organizovat náhradu švédských strojů.

Pohledem Jiřího VojáčkaPohledem Jiřího VojáčkaZdroj: DeníkPůvodně se předpokládalo, že proběhne klasický tendr, ve kterém se utkají výrobci nejznámějších západních typů stíhacích letounů. I při tomto rekordním nákupu však šlo ministerstvo obrany cestou přímého oslovení jednoho výrobce. U americké organizace, kterou vedou bývalí letci z řady států NATO, si objednalo studii, ze které jako nejvýhodnější vyšel americký letoun F-35 Lightning II. Na základě tohoto doporučení vznikl armádní dokument, který přebírá většinu narativů původního amerického a který tak vybízí k přímému nákupu amerického stealth letounu.

Lockheed Martin F-35 Lightning II
Čeští vojáci mají jasno, chtějí stíhačky F-35. Uvedli jasné argumenty

Zde vstupují do celého procesu ministryně obrany Jana Černochová, náčelník generálního štábu Karel Řehka a členové komise, která doporučující dokument sestavovala, z nichž mediálně nejvýznamněji se profiluje generál Jaroslav Míka. Jejich mediální vystoupení, která se týkají zejména nákladů na jednotlivá řešení, ale podle některých vzbuzují více otázek než odpovědí.

Ministryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Karel ŘehkaMinistryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Karel ŘehkaZdroj: Profimedia/TOMÁŠ KRIST/MAFRA

Renomovaná analytická společnost Janes, která se už desítky let specializuje na vojenství, vydala v roce 2012 analýzu, ve které srovnávala náklady na letovou hodinu jednotlivých letounů. Z ní vyplývá, že letoun F-35 je až čtyřikrát nákladnější na provoz než letouny třídy Gripen. Aktuálnější výzkum pak zveřejnil renomovaný časopis Aviation Week. Podle něj operační náklady a údržba, rozpočítané na letovou hodinu letounu F-35, dělají 46 282 dolarů, zatímco u letounu JAS 39 Gripen C je to 20 643 a u letounu Gripen E 22 174 dolarů.

Náklady na letovou hodinu některých stíhacích letounůNáklady na letovou hodinu některých stíhacích letounůZdroj: se svolením Aviation Week, Jiří Vojáček

Čísla to nejsou překvapivá, kdo někdy viděl počet pozemního personálu, který se pohybuje kolem F-35 před vzletem, potvrdí, že jde o několikanásobně víc lidí než u jednodušších letounů 4. generace. Zároveň je pohonná jednotka F-35, jejíž spotřeba dělá podstatnou část letových nákladů, až třikrát výkonnější než pohonná jednotka letounů Gripen, větší náklady jsou tedy dané prostou fyzikou.

Video: Porovnání letounů F-35 a Gripen

Zdroj: Youtube

Na tento rozpor, kdy podle armády je F-35 jen o čtvrtinu dražší než všechny ostatní varianty, přičemž podle odborníků je rozdíl mnohem větší, několikrát upozornili opoziční poslanci, naposledy místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO). Ve středeční debatě v Poslanecké sněmovně na něj v diskuzi zareagovala ministryně obrany, která své vystoupení zakončila větou: „Tady můžu všem kolegům říct, že nabídka společnosti Gripen je méně výhodná a je dražší než nabídka na nákup letounů F-35.“ Právě tento výrok přitom rozzlobil zástupce Švédska.

Reakce ze Stockholmu

Na slova Černochové zareagovala nejdříve ústy šéfa exportu Joakima Wallina švédská vládní agentura pro vyzbrojování (FMV): „FMV se domnívá, že tvrzení, že nabídka Gripenů je dražší a méně výhodná, musí vycházet z nedorozumění, protože Švédsku nebylo umožněno předložit komplexní a podrobnou oficiální nabídku. Předložili jsme pouze nevyžádanou orientační cenovou nabídku. Jsme připraveni zahájit diskusi s českým ministerstvem obrany o dlouhodobém pokračování našeho úspěšného partnerství v oblasti Gripenů a také předložit komplexní oficiální nabídku.“

Švédská vládní agentura tím zároveň odpovídá na kritiku, která se na švédské představitele snesla z úst ministryně obrany a členů výběrové komise, když opakovaně prohlásili, že Švédsko nedalo České republice žádnou oficiální nabídku. Podle Švédů je to proto, že jim to z naší strany nebylo umožněno, přičemž o tuto možnost opakovaně žádají.

Stíhačka JAS-39 Gripen (na snímku z 26. dubna 2022)
Česko si bude moci nechat zdarma pronajaté gripeny, řekl švédský velvyslanec

Ke slovům ministryně se vyjádřil také výrobce letounů Gripen. Generální ředitel Saab Aeronautics Mikael Franzén poodhalil, jakou nabídku Švédové do Prahy poslali: „Švédská vláda nabídla České republice bezplatný převod vlastnictví stávající flotily Gripenů C/D a orientační cenu za 12 nových stíhaček Gripen E za přibližně 1,1 miliardy USD (cca 25 miliard korun – pozn. redakce). Švédsku však nebylo umožněno předložit komplexní a podrobnou oficiální nabídku. Jsme přesvědčeni, že konečná cena, pokud a až bude řádně vyjednána s českým ministerstvem, bude stále výrazně nižší než nabídka USA.“

Na adresu ministryně Černochové dodal: „Pokud by navíc paní ministryně vzala v úvahu provozní náklady Gripenu, které jsou poloviční oproti veřejně známým provozním nákladům amerického F-35, pak by finanční výhodnost Gripenu byla naprosto zřejmá.“ Svou reakci pak Franzén uzavřel lakonickým konstatováním, že vyjádření ministryně obrany ohledně Gripenů jsou nesprávná.

Rozpory ve vyjádřeních

Na vyjádření švédských představitelů jsme dali možnost reagovat ministryni Černochové, ta se však nevyjádřila. Stanovisko armády nám sdělila mluvčí plk. Magdalena Dvořáková. Podle ní "propočty vycházejí z nabídek, které armáda obdržela od vlády Spojených států a vlády Švédského království." Z nich má údajně vyplývat, že "cena letounu F-35A je nižší než letounu JAS-39 Gripen E". Armáda se ústy plk. Dvořákové dále podivuje nad tím, proč je cena uváděná v marketingových materiálech společnosti Saab o desítky procent nižší, než za jakou tyto letouny údajně oficiálně nabídla švédská vláda.

Při hodnocení nákladnosti provozu údajně komise zvolila místo porovnání ceny za letovou hodinu částku za roční náklad na provoz 24 letounů daného typu. Po přepočtení údajů, které měla komise k dispozici ke Gripenu C/D a údajů k F-35 vyšlo to, že roční provoz 24 letounů F-35 je jen o necelou čtvrtinu vyšší než provoz jiných platforem přičemž cena provoz Gripenu E údajně ještě vyšší. 

Rozpory, které se ve vyjádřeních obou stran objevují, budeme analyzovat v dalších materiálech.