S roztaveným vulkanickým magmatem si málokdy spojujeme pozitivní emoce. Připomíná peklo vyvřelé na zem a ve zprávách ho vidíme nejčastěji ve spojení se zkázou, kterou přinášejí sopečné erupce. Přesto právě této hornině vděčíme za život, ukazuje nový výzkum.

Je známé, že krátce po vzniku planety Země před 4,5 miliardou let se stal zemský plášť mnohem bohatší na kyslík a začal uvolňovat molekuly oxidu uhličitého a vody, které se dostávaly do atmosféry, jež byla do té doby na kyslík chudá. To přispělo k vytvoření podmínek pro vznik života, k čemuž došlo asi dvě miliardy let před významným dějinným zlomem, jenž je znám jako "velká oxidační událost", kdy množství molekulárního kyslíku v atmosféře prudce stouplo (podle teorie z roku 2010 způsobily tento skok sinice, tedy bakterie, které dokáží vyrobit kyslík fotosyntézou).

Co ale vyvolalo chemickou změnu v zemském plášti? Proč se kyslík začal uvolňovat do armosféry už v době, v níž není žádný výskyt bakterií doložen? Podle nových laboratorních experimentů mohly chemickou rovnováhu zemského pláště raného světa zvrátit ve prospěch sloučenin bohatších na kyslík chemické reakce v železe, které bylo roztaveno v tehdejších oceánech magmatu. Uvádí to nová vědecká studie publikovaná v časopise Science 30. srpna.

"Je to víc než jen chemická zvláštnost… Jde o nesmírně důležitou věc, protože právě tento jev připravil půdu pro veškerý následný vývoj planety Země," uvedl pro web Science News Jonathan Tucker, geochemik z washingtonského Carngieho Institutu pro vědu, který se na samotné studii nepodílel. "Okysličení Země a planet obecně je velmi, velmi důležitý faktor, který řídí návaznost všech dějů."