Vzácnou prastarou zubní sklovinu se podařilo získat z nálezu v čínské jeskyni - v subtropických oblastech, kde dnes žije většina primátů, se nikdy nic podobného najít nepodařilo, protože teplé a vlhké podnebí tento materiál rozkládá. Zkamenělá čelist dávné prehistorické opice byla poprvé objevena v roce 1935 v obchodě s výrobky tradiční čínské medicíny v Hongkongu, kde se prodávala jako "dračí zuby". 

Díky nejnovějším technikám hmotnostní spektrometrie (metody analytické chemie používané pro určení hmotnosti částic, elementárního složení vzorku a pro objasnění chemické struktury molekul) se nyní vědcům podařilo vysledovat ze zubní skloviny ve zbytcích zubů evoluční vývoj daného lidoopa až k jeho původu. Nová studie přitom navázala na už realizované výzkumy, které se u prehistorických nálezů zabývaly určením primární struktury bílkovin v genomu. Celý výzkum byl publikován v odborném časopise Nature.

Ke King Kongovi má nejblíž orangutan

"Evolučně řečeno, mají primáti relativně blízko k lidem. Díky této studii dokážeme, že můžeme s pomocí určení primární struktury bílkovin získat informace o pradávném genetickém původu primátů žijících v subtropických oblastech, byť jde o fosilii starou dva miliony let," uvedl antropolog Frido Welker z Kodaňské univerzity v Dánsku.

Bílkoviny mohou v zubech a kostech vydržet déle než DNA, což podle Welkera prodlužuje dobu, kam až se můžeme ohlédnout zpět. Na základě jejich srovnání s dnešními lidoopy se zdá, že orangutani i vymřelý Gigantopithecus blacki měli společného předka, od něhož se oddělili asi před 12 až 10 miliony let. Pro srovnání, společná linie lidí a šimpanzů se podle současných vědeckých názorů rozvětvila před osmi až sedmi miliony let. 

Vědci jsou hlouběji do minulosti

Výzkum naznačil, že bílkoviny mohou uchovat genetickou informaci déle, než se předpokládalo, a to i v náročných podmínkách. Pro výzkum dávných předků to může znamenat významný pokrok, protože až dosud bylo úspěšně zmapováno jen posledních 50 tisíc let vývoje hominidů, přičemž nejstarší známá dochovaná lidská DNA pochází z doby před přibližně 400 tisíci let. Znamená to také, že se dá podobných objevů čekat víc.

"Až dosud bylo možné získat  genetické informace jen z 10 tisíc let starých fosilií, které se nacházely v teplých a vlhkých oblastech. Ostatky pravděpodobných předků našeho druhu, tedy Homo sapiens, se totiž vyskytují hlavně v subtropech, kde zřejmě v počátcích lidské evoluce žili. Teď to vypadá, že můžeme získat podobné informace i o ranější evoluční linii vedoucí k lidem," uvedl Welker.