„Podobné události jsou pro korály nejničivější. Do oceánu se při nich dostane nejvíce usazenin,“ uvedl pro americkou agenturu AP C. Mark Eakin, hlavní odborný poradce Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a bývalý ředitel agentury Coral Reef Watch. „Teplejší a vlhčí klima v Pacifiku má tendenci zesilovat současné meteorologické vzorce. Můžeme s jistotou očekávat, že bouře budou častější a silnější,“ doplnil ho havajský státní klimatolog Pao-Shin Chu.
Korálové útesy jsou jednou z nejdůležitějších součástí havajského oceánského ekosystému a jsou extrémně důležité i pro ostrovní ekonomiku. Chrání obydlené břehy před mohutným vlnobitím při tropických bouřích, což je benefit, který Americký geologický úřad ocenil na 860 milionů dolarů (18 miliard korun) ročně. Když se k tomu přidá cestovní ruch, rybolov, kulturní hodnota a další faktory, mají útesy podle NOAA hodnoty 33 miliard dolarů, tedy tři čtvrtě bilionu korun.

„Minulý měsíc jsme zaznamenali jedenáct bleskových povodní. Jedna zaplavila celé město Haleiwa. Zároveň to byl nejmokřejší březen za posledních patnáct let. Podobné deště jsou pro ostrovy velkou výzvou. Máme zde sice malá povodí, ale velmi strmá. Skoro každý vydatnější déšť zde způsobí bleskovou povodeň,“ uvedl pro AP havajský hydrolog Kevin Kodama.
Situaci rozhodně nenahrává mohutné odlesňování a výstavba, které vedou k rychlejšímu odtoku vody, svoji roli ale hrají i ne zcela místní zdivočelá zvířata: prasata, jeleni a kozy, které spásají vegetaci a zvyšují erozi, což vede ke zničující sedimentaci na korálech. Z hor vyplavené usazeniny korály dusí, bahno blokuje sluneční světlo, které na změny supercitliví koráli rovněž potřebují k přežití. A pak neexistující kanalizace. Na ostrovech je podle odhadů asi 88 tisíc odpadních jímek, mnoho z nich v pobřežních oblastech. Když hodně zaprší, tak přetečou a vše co je v nich, unikne do oceánu.
Viditelný úbytek
Ve městě Pupukea, které je jen kousek od slavného útesu Banzai Pipelina, ikonického surfařského místa, vyteče každoročně do oceánu přes 1,25 miliardy litrů odpadní vody. Na řadě míst u Velkého ostrova dochází k viditelnému úbytku živých korálů. U rozsáhle monitorovaného útesu u města Puako korálové pokrytí útesu od roku 1975 pokleslo o sedmdesát procent.
Havajská vláda zakázala výstavbu nových žump, těch existujících se chce zbavit do roku 2050. Zároveň ve spolupráci s vědci využívá satelitní data, která poukazují na vztah mezi pozemními znečišťujícími látkami z odtokových vod a zdravím korálů.

Letošních čtrnáct deštivých dní nebylo zdaleka prvních, které poničily havajské útesy. Bouře v roce 2018 odřízla řadu ostrovních sídel na několik týdnů od civilizace a zároveň vytvořila americký rekord ve srážkách za jediný den, kdy napršelo téměř 1300 milimetrů na metr čtvereční. Množství ryb u Havaje se snížilo o dvacet procent. Mořských ježků, kteří útesy čistí a udržují korály ve formě, ubylo o čtyřicet procent. Podobný tlakový systém jako letos byl nad ostrovy i v roce 2002, smetená půda podle ekologa Ku'uleia Rodgerse z Katedry mořské biologie na Havajské univerzitě „tehdy zabila téměř celý útes.“
„Domorodí Havajci věděli, že, co se stane v horách, ovlivní jejich rybolov. Věděli, že čím lepší voda z hor, tím zdravější útes, a naopak,“ dodal Rodgers.