Vědci z amerických univerzit (mj. Stanford a Harvard) oslovili lékaře a sestry, kteří během pandemie pracovali na nemocničních příjmech a na odděleních intenzivní péče. Jednalo se o lidi, kteří na jedné straně pracovali s obrovským nasazením na úkor odpočinku a spánku a na druhou stranu byli z logiky své profese enormně vystavení riziku infekce koronavirem.

Údaje sbírali mezi zdravotníky z USA, Francie, Německa, Itálie, Španělska a Velké Británie a výsledky publikovali v odborném magazínu BMJ Nutrition Prevention & Health. Studie se účastnilo celkem 2884 pracovníků v první linií, covid dostalo 568 z nich.

Účastníci vědcům poskytli informace o svém zdraví, životním stylu, lécích a doplňcích stravy. Poté odpovídali na sérii otázek týkající se kvality a délky spánku v minulém roce, data byla sbírána loni na podzim. Dotazy se soustředily na problémy se spánkem: časté noční buzení, samovolné usínání během dne či nutnost si jít během dne zdřímnout. Důležitým faktorem byla rovněž hladina celkové únavy a možné vyhoření.

Podle studie lékaři nespali dobře. Průměrná délka spánku se pak pohybovala mezi šesti až sedmi hodinami denně.

„Pokud bychom vzali v úvahu všechny faktory, zjistili jsme, že každá další hodina klasického nočního spánku snižuje riziku nakažení se koronavirem a rozvoj onemocnění covid o dvanáct procent,“ napsali autoři. Pokud ovšem lékaři a sestry doháněli spánek během dne, byl efekt opačný.  Riziko infekce se zvýšilo o šest procent. Vědci ovšem připustili, že mezi jednotlivými zeměmi byly velké rozdíly.

Obecně podle vědců platí, že lidé, kteří měli problém se spánkem, se nakazili častěji. U osob se třemi a více spánkovými problémy – včetně zaspávání, předčasného buzení, nutnosti užívat prášky na spaní třikrát a více během týdne – bylo riziko onemocnění vyšší až o 88 procent, než u lidí, kteří během noci měli spánek kvalitní.

Snížená imunita 

Nákaza řádila rovněž častěji mezi zdravotníky, kteří hlásili únavu či syndrom vyhoření. Ve srovnání s lidmi, kteří těmto problémům nečelili, měli zdravotníci v první linii dvakrát větší pravděpodobnost infekce. „A navíc, vážně nakažení z řad lékařů a sester, kteří nám oznámili únavové a stresové problémy, potřebovali mnohem více času na zotavení,“ uvedla studie.

Důvod je jednoduchý, základní příčinou všech těchto jevů je snížená funkčnost imunitního systému, která vyplývá s nedostatku spánku a odpočinku. Už předchozí studie ukázaly, že problémy se spánkem mimo jiné přispívají ke zvýšené sekreci zánětlivých cytokinů a histaminu. Navíc jsou problémy se spánkem často spojovány s konzumací vysokokalorických potravin a nápojů apod. „To vše ovlivňuje náš metabolismus, imunitu, duševní zdraví i spánek,“ varovali závěrem odborníci.