Koronavirus, čínsko-americký obchodní spor, krypto těžaři a další faktory silně zredukovali dostupnost elektroniky pro obyčejné uživatele. Největší americké společnosti na design a distribuci jako jsou Intel, AMD, NVIDIA či Apple si nechávají vyrábět produkty u taiwanské TSMC nebo jihokorejského Samsungu.

Čínská SMIC sice vyrábí pro 5% celého trhu a mezi její klienty patří například Texas Instruments nebo Qualcomm, každopádně její postavení na obchodním blacklistu silně komplikuje budoucí expanzi na americký trh.

Spojené státy, Evropská unie a Čína tak rozjíždějí nové projekty zajišťující výrobu polovodičů, které velice pravděpodobně pomůžou vyřešit momentální čipovou krizi. Zároveň také předdefinují budoucí vývoj na globálním trhu, jímž je evidentně nový nárůst protekcionismu a snaha o demonopolizaci. 

Intel staví megatovárnu, chce nezávislost na Asii

Prvenství Intelu ve vývoji a výrobě čipů je již dlouhou dobou minulostí a okolo 15% jeho výroby zajišťuje TSMC. Přestože v nedávné době skoupil Tower Semiconductor, ta nevyrábí čipy vhodné pro technologie Intelu a problém s nedostatečnou manufakturou neřeší. Společnost tak rozhodla nainvestovat 20 miliard dolarů (445 miliard korun) do výstavby nové megatovárny v Ohiu.

Zároveň Intel rovnou předpokládá, že do projektu bude v budoucnu chtít přidat dalších 100 miliard dolarů (2.1 bilionu korun) a mělo by se tak jednat o největší výrobnu polovodičů na světě. Na 1000 akrech, tedy skoro na 420 fotbalových hřištích, bude osm továren, ve kterých by mělo trvale pracovat 3000 lidí a zároveň vytvoří desítky tisíc pracovních pozic spojených s následným provozem.

Začátek výstavby je naplánovaný na konec tohoto roku a oficiální provoz by měl začít v roce 2025. Pro Intel by to neznamenalo pouze nezávislost na TSMC, ale zároveň by taiwanské společnosti ve výrobě zvládl konkurovat. Zatím totiž Intel nevyrábí čipy pro automobilky, které byly krizí zasaženy asi nejvíce a to by se do budoucna mohlo změnit. Zároveň tím eliminuje eventuální odstřižení od zdrojů způsobené nenadálou ekonomickou nebo geopolitickou situací.

Výhodu v domácí manufaktuře vidí také americká vláda, která se ji rozhodla podpořit finančním balíčkem v hodnotě 52 miliard dolarů (1.16 bilionu korun), návrh se ovšem zasekl ve Sněmovně reprezentantů a není vůbec jisté, zda-li si na peníze společnosti vůbec sáhnou.

TSMC a Samsung chtějí stavět v USA

Nepředvídatelné geopolitické situace ve východní Asii si jsou očividně vědomi také velikáni TSMC a Samsung. Nejenom covid, ale i válka ve východní Evropě nasvědčuje, že mírumilovný svět postavený na volném obchodu a na který jsme již dlouho dobu zvyklí, s námi nebude napořád. „Osamostatněním“ a vzestupem Intelu by asijské firmy mohly ztratit své největší klienty, a proto se rozhodly část své manufaktury přesunout na území Spojených států.

TSMC už na podzim minulého roku oznámilo výstavbu továrny v Arizoně, která by měla stát 12 miliard dolarů (260 miliard korun) a vyrábět by měla hlavně 5nm čipy vhodné převážně do smartphonů. Výrobu menších 3nm čipů chce rozjet doma na Taiwanu již v tomto roce. V následujících třech letech ovšem TSMC plánuje v USA a Evropě investovat až dalších 100 miliard dolarů.

Podobně smýšlí také Samsung. Jižní Korea podobně jako Taiwan nemá úplně stabilní politické zázemí a krize se Severní Koreou se může kdykoliv vyostřit. Proto chce poblíž texaského Austinu vybudovat komplex za 17 miliard dolarů (370 miliard korun) na výrobu jak 5nm, tak 3nm čipů.

Samsung zároveň minulý rok představil čipsety vhodné také pro automobily. Přestože se jim nepodařilo vytvořit alianci s Hyundai, čipy bude odebírat zatím Volkswagen a expanzí do USA jistě zajistí odbyt i u nových místních klientů.

Lídrem na trhu s polovodiči se chce stát také Evropská unie

Aby se Evropská unie mohla srovnávat s politickými hegemony dnešní doby, musí zůstat také konkurenceschopná na poli ekonomickém a držet krok s nejmodernějšími technologickými trendy.

Evropská unie, podobně jako Američani, přišla s plánem na finanční podporu výstavby čipové manufaktury, na kterou uvolní 49 miliard eur (1.2 bilionu korun). Její momentální produkce polovodičů zajišťuje 9% celého trhu, ale s touto finanční injekcí by do roku 2030 měla narůst až na 20%.

„Evropský čipový zákon naprosto změní konkurenceschopnost jednotného evropského trhu. V blízké době zlepší naši odolnost proti budoucím krizím tím, že nám pomůže předvídat a vyhýbat se narušování zásobovacího řetězce,“ vyjádřila se k přijetí nového zákona předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

V Evropě momentálně není žádná velká čipová výrobna, proto je třeba na starý kontinent přilákat hlavně největší hráče jako TSMC, Samsung, GlobalFoundries, UMC a Intel.

Čína překvapivě o krok pozadu

Čínské firmy zajišťují pouhých 6% celého světového trhu s polovodiči, tedy ještě méně než Evropská unie. V tomto směru čínsko-americký obchodní spor zemi zasáhl na slabém místě, neboť Čína je prakticky úplně závislá na výrobě ze zahraničí a nemůže kvůli sporu ani pořádně dál expandovat.

Největší manufakturou v Číně je SMIC, ovšem ta je oproti taiwanským, jihokorejským a americkým společnostem naprosto marginální. Zároveň čínské firmy nejsou příliš efektivní ve výrobě nejmodernějších 3nm a 5nm čipů, ale vyrábějí hlavně starší 7nm verze.

Stát tak potřebuje najít oporu i u dalších domácích společností a jednou z takových by mohla být Huawei. Ta ještě před rokem 2019 byla schopná distribuovat čipy i do zahraničních zařízení, ale začátkem obchodního sporu musela svých cílů zanechat a

v dnešní době nemají čipy s 5G konektivitou ani jejich nejnovější modely smartphonů P50 Pro a P50 Pocket. Společnost se rozhodla zainvestovat 10 miliard dolarů (210 miliard korun) a ve spolupráci se SMIC vystaví novou výrobnu v Shenzenu.

Ta by měla za pomocí SMIC technologie vyrábět HiSillicon Huawei čipy a obě firmy se pravděpodobně budou podílet na jejím vlastnění. Ovšem vzhledem k výše zmíněným investicím ze strany Intelu, TSMC, Samsungu a západních vlád se jedná o investici zanedbatelných rozměrů a Čína tak stejně bude muset do budoucna vymyslet další alternativní plán. 

Autor: Jan Bartošík