Nejstarší ostatek druhu Homo sapiens nalezený mimo africký kontinent představovala až dosud horní čelistní kost objevená v Izraeli, která je zhruba o 16 tisíc let mladší než nyní zmiňovaný zkamenělý lebeční fragment. Pokud se jeho stáří prokáže, bude to znamenat posun i pro období, kdy nejstarší člověk dnešního druhu začal obydlovat ostatní kontinenty.

Homo sapiens vedle neandrtálce

Samotný nález lebečního úlomku ze zadní části lebky s kusem mozkovny není nijak nový - lebka se našla během archeologických výkopů, prováděných koncem 70. let minulého století v jeskyni Apidima na poloostrovu Peloponés v jižním Řecku a později byla uložena v muzeu athénské univerzity. Nicméně teprve rozvoj moderních technologií umožnil její podrobné studium.

"Dnes už můžeme vytvořit CT sken a s jeho pomocí dotvořit k dochovaným kosterním úlomkům původní anatomii," uvedla pro BBC Katerina Harvatiová z univerzity v německém Tübingenu. "Vzali jsme víc než 60 drobných fragmentů kostí, z nichž jsme se pokusili odstranit všechny usazeniny a pak je umístit do původní polohy," popsala vědkyně, podle níž dva vědecké týmy, každý podle jiných kritérií, vytvořily čtyři unikátní kosterní rekonstrukce, které byly následně podrobeny analýze.

Podívejte se i na archeologický nález ze švédské Uppsaly: 

"Srovnávali jsme je s jinými zkamenělými lebkami z téhož nebo podobného časového období, nalezenými v rámci celé Evropy i Afriky," řekla Harvatiová. Výzkumníci nakonec dospěli k závěru, že lebeční fragment, označený jako "Apidima 1", patří druhu Homo sapiens. Úlomek byl nalezen spolu s další kompletní lebkou, označenou coby Apidima 2, kterou vědci určili jako lebku neandrtálce.

"Možná je to všechno jinak"

Už dříve některé zkameněliny raných lidí dnešního druhu nalezené mimo Afriku naznačily, že ještě před masovým exodem druhu Homo sapiens před 70 tisíci lety, kdy se z Afriky rozšířil na rozsáhlé území po celém světě, docházelo k některým dílčím pokusům o jeho expanzi. Podle vědců však byly tyto první výpravy zřejmě neúspěšné, protože jejich protagonisté zemřeli dřív, než se stačili na nových územích rozmnožit.

Podle některých vědců může nález fosilie druhu Homo sapiens v jihovýchodní Evropě k pochopení dávných dějů výrazně přispět, jiní však o tom tolik přesvědčeni nejsou. Podle Warrena Sharpa, experta na určování stáří zkamenělin z Berkeley Geochronology Center v Kalifornii, zatím není k dispozici dostatek údajů, které by opravdu potvrzovaly, že lebeční úlomek je starý 210 tisíc let. Podle Iana Tattersalla z amerického muzea přírodních dějin v New Yorku je určení fosílie jako ostatku Homo sapiens "krajně nejisté".

V Jakutsku objevili zachovalou hlavu pravěkého vlka:

"Její tvar je sugestivní, ale je neúplný a postrádá prvky, které by učinily její identifikaci jistější," sdělil Associated Press Tattersall.

Harvatiová v reakci na to na tiskové konferenci uvedla, že právě podle zadní části lebky se druh Homo sapiens od neandrtálců a dalších příbuzných druhů dobře rozlišuje a že identifikaci úlomku podporuje několik důkazů. Dodala však také, že není jisté, zda se podaří ze zkameněliny získat DNA nebo nějaké bílkoviny, které by tuto teorii potvrdily.