Převratný objev: Opice chodily vzpřímeně dřív než lidé, dokazuje nález

Němečtí paleontologové pod vedením Madelaine Böhmeové z tübingenské univerzity objevili při vykopávkách v Bavorsku 37 kosterních úlomků lidoopa, jenž žil zhruba před 11,6 milionu let. Kostní fragmenty ze čtyř nejzachovalejších jedinců daly dohromady asi 15 procent celkové kostry tohoto tvora, včetně téměř úplného předloktí a jedné dolní končetiny. Tím je daný objev výjimečný: z doby před 13 až pěti miliony let existuje řada kosterních ostatků lidoopů, ale žádný z nich nezahrnuje úplné a neporušené kosti končetin. 

Člověk vzpřímený zřejmě vymřel kvůli své lenosti. Nepřizpůsobil se oteplování

Nový nález navíc nasvědčuje tomu, že tento stromový lidoop, pojmenovaný jako Danuvius guggenmosi, chodil vzpřímeně. Zatím ale není zřejmé, zda existuje nějaký vztah mezi jím a nejstaršími dvounohými hominidy, kteří se objevili v Africe až o pět milionů let později, tedy v době před šesti miliony lety.  Böhmeové tým zveřejnil výsledky svého bádání online na odborném webu Nature.

Šplhal po větvích a chodil po dvou

Danuviovy končetiny, páteř a celkové tělesné proporce naznačují, že byl schopen houpat se na větvích podobně jako dnešní orangutani a giboni, a současně pomalu chodit po dvou nohách jako hominidé, kteří vzešli před šesti až sedmi miliony let z Afriky. Žádný jiný lidoop, ať už pravěký nebo žijící, se podle německých vědců nepohyboval stejně jako Danuvius. Böhmeová se proto domnívá, že Danuvius guggenmosi byl zřejmě společným předkem velkých lidoopů i hominidů. 

Nález, který vrhá jiný pohled na evoluci: lovci zkamenělin našli vzácnou lebku

Pokud je tento názor správný, pak by Danuviova tělesná konstrukce podporovala dlouhodobou teorii, podle níž se hominidé vyvinuli ve vzpřímené tvory poté, co se vývojově odštěpili od svých předchůdců pohybujících se podobně jako dnešní gorily, jež se při chůzi opírají o klouby předních končetin. Nové objevy také zpochybňují argument, že se hominidé vyvinuli z pradávných lidoopů stavěných podobně jako dnešní orangutani, kteří se dokáží pohybovat po větvích vzpřímeně a uchopovat další větve, jichž se při pohybu přidržují. Podotýká to server Science News.

Připomíná hominida, ale je menší a starší

Nález Danuvia částečně připomíná objev 4,4 milionu let starého hominida zvaného Ardipithecus ramidus, jenž byl také schopný kombinovat vzpřímenou chůzi s lezením po stromech. Tento hominid však vážil zhruba třikrát tolik co Danuvius, jehož hmotnost se pohybovala podle odhadů mezi 17 a 31 kilogramy.

Tajemství dívčího prstu. Denisované měli k moderním lidem blíž, než se myslelo

"Podle dostupných fosilí se zdá, že Danuvius byl podstatně menší než Ardipithecus, pocházel z výrazně starší doby a jeho fyzické předpoklady ho předurčovaly k lepšímu šplhání po stromech a k méně efektivní chůzi než Ardipitheka," říká paleoantropolog Scott Williams z New York University, který se na nové studii nepodílel.

Böhmeová se však i přes tyto rozdíly domnívá, že nový nález dosvědčuje existenci vzpřímené chůze ještě předtím, než došlo k rozdělení vývojových větví na lidoopy a lidi s tím, že jako první se pravděpodobně začali vzpřímeně pohybovat tvorové v Evropě.

Spoléhal na všechny končetiny

Měření tří zachovalých končetin fosilie Danuvia, z nichž dvě pocházejí od téhož dospělého jedince samčího pohlaví, naznačuje, že se tento vyhynulý lidoop obvykle spoléhal při pohybu na všechny své končetiny, na přední stejně jako na zadní. Ake porovnání dvou zachovalých kosterních částí páteře Danuvia s jinými vyhynulými i živými druhy lidoopů naznačuje, že nově objevené zvíře mělo dlouhý, dovnitř prohnutý hřbet, jenž byl schopný udržet je ve vzpřímeném postoji. Protilehlé velké prsty na plochých nohách pomáhaly stabilizovat tohoto tvora při chůzi, zatímco zakřivené prsty na předních končetinách mu umožňovaly, podobně jako dnešním špimpanzům, či jiným lidoopům, lézt po stromech a různě manévrovat ve větvích.

"Danuviovy prsty byly dost dlouhé a silné na to, aby mohly sevřít tenké větve nebo šlahouny vinné révy zavěšené na stromech. Díky tomu byl zřejmě schopen vydržet stát nehnutě v houští z větvoví nebo šlahounů, pokud se například potřeboval schovat před dravci, jako jsou velké kočky," uvažuje Böhmeová.

Primitivní neotesanci? Kulturní život neandrtálců překvapil vědce

"Pokud další fosilní nálezy potvrdí, že Danuvius a možná i jiné prastaré opice byly schopné stát na stromech vzpřímeně, pak by to mohlo znamenat, že naše (lidská linie) nikdy neprošla stadiem skrčené a ohnuté chůze, protože jsme byli od počátku vzpřímení. Ale je také možné, že se Danuvius vyvíjel zcela nezávisle a jeho vzpřímená chůze po větvích s chůzí hominidů po dvou nohách nijak nesouvisí,"  uvádí paleoantropolog Jeremy DeSilva z Dartmouth College, jenž není členem Böhmeové týmu.

Druhá možnost se jeví jako pravděpodobnější, tvrdí Scott Williams. Poměrně velká část dosud známé anatomie Danuvia je podle něj vlastní spíš dnešním africkým a asijským opicím a některým vymřelým druhům lidoopů, takže je otázka, jak by mohl přímo ovlivnit vzpřímený postoj hominidů. "V každém případě je tento objev dalším vzrušujícím dílem skládačky pradávné evoluce lidoopů," dodává Williams.