Podle vědců obsahují spektroskopické snímky měsíčního regolitu, pořízené sondou Čchang-e 5, důkazy o existenci vody na Měsíci.

Podle měření provedených pomocí lunárního mineralogického spektrometru Čchang-5 lze vodu nalézt v množství až 120 částic na milion (ppm) v severní části oblasti Oceanus Procellarum, kde kosmická loď přistála.

Již dříve vědci zaznamenali na Měsíci přítomnost vody, ale zatím šlo vždy o pozorování pořízená z oběžné dráhy nebo z prolétající vesmírné lodi, případně se stopy vody našly v odebraných vzorcích dopravených na Zemi. Tento důkaz je podle webu Science Alert vůbec prvním, který byl získán pozorováním a měřením přímo na místě.

Průlomové zjištění potvrzuje předchozí objevy, podle nichž by voda mohla být na Měsíci relativně hojná, ale vázaná v měsíčním regolitu, tedy ve svrchní vrstvě prachu a suti na měsíčním povrchu.

Podle pozemských standardů převládá na Měsíci samozřejmě suchost a těžit tam vodu by nebylo vůbec snadné, takže se nelze těšit na to, že by příští výpravy na Měsíc měly na místě snadno dostupný vodní zdroj. 

V podzemí může být voda z vulkánů

Je ale zajímavé, že když sonda Čchang-e 5 provedla měření jednoho balvanu ve své blízkosti, odhalila v něm poměrně vysoký obsah vody dosahující kolem 180 částic na milion, který byl vyšší než obsah vody v okolním povrchu.

Tento balvan byl lehký a vezikulární, tedy prostoupený mnoha dutinami, což silně naznačuje, že pocházel z podzemní vulkanické činnosti. A to je zase znamením, že v nitru Měsíce se může ukrývat ještě další zdroj vody.

"Analýzy ukazují, že hornina může pocházet ze staršího čedičového útvaru, z něhož byla vyvržena na místo, kde přistála sonda Čchang-e 5. Nižší obsah vody v půdě ve srovnání s vyšším v horninovém úlomku tak možná naznačuje, že pod místem přistání došlo k odplynění příkrovu ložiska," vysvětluje geolog Honglei Lin z Ústavu geologie a geofyziky Čínské akademie věd.

Tato interpretace odpovídá tomu, že oblast Oceanus Procellarum byla v minulosti dlouhodobě ovlivňována vulkanickou činností. Nasvědčuje tomu i analýza vzorků, které sonda dopravila na Zemi. Ta totiž ukázala, že oblast byla sopečně aktivní mnohem déle, než vědci předpokládali.

Zdá se tak, že na měsíčních základnách v nižších zeměpisných šířkách, kde je menší pravděpodobnost výskytu ledu, by mohli lidé dlouhodobě přežít, pokud by se v jejich blízkosti nacházela specifická vulkanická ložiska.

Aby vědci opravdu potvrdili, že voda v hornině pochází z měsíčního nitra, bude zapotřebí provést ještě řadu studií. Zjištěné údaje by pak měly být v ideálním případě porovnány s novými studiemi dalších dovezených vzorků, aby vědci získali co nejvíce dat o vodě v měsíčním regolitu.

"Zatím není jasné, zda námi zaznamenaná voda je hydroxylová nebo molekulární. Budoucí studie by se proto měly zaměřit na její analýzu a na analýzu jiných těkavých obsahů, stejně jako na rozlišení hydroxylové a molekulární vody v úlomcích vezikulárních hornin dopravených na Zemi," píší vědci v materiálu, který byl publikován ve Science Advances.