Nejen v učebnicích dějepisu, ale i ve volné přírodě, by lidé do několika let mohli vidět mamuty. Takový je plán vědců z prestižního Harvardu. Chtějí totiž přivézt k životu křížence, který bude na první pohled k nerozeznání od před tisíci let vyhynulých mamutů srstnatých.

V uplynulých dnech na projekt získali odborníci patnáct milionů dolarů (328,5 milionů korun). „Tato investice představuje zásadní krok vpřed. Teď to skutečně můžeme udělat,“ uvedl hlavní vedoucí projektu, genetik George Church.

Hybridní zvíře

Vědcům se již dříve povedlo extrahovat mamutí DNA z pozůstatků těchto zvířat. „Cílem není naklonovat mamuty, ale díky výdobytkům genetického inženýrství vytvořit hybrid slona a mamuta. Jde o odvážný plán, s nímž se však pojí množství etických otázek. Zastánci projektu tvrdí, že vrátit do přírody mamuty může pomoci obnovit křehký ekosystém arktické tundry, bojovat proti klimatické krizi a zachránit ohroženou populaci slonů indických, ke kterým mají mamuti srstnatí velmi blízko,“ shrnuje CNN.

Naopak oponenti projektu se ptají, zda už skutečně vědci mají dostatek znalostí na to, aby se mohli pustit do tak náročného experimentu, aniž by přitom nenapáchali více škody, než užitku. Část vědců upozorňuje, že je neetické využít ohrožené slony k tomu, aby je obklopila uměle vytvořená zvířata. „Pořád si říkám, v čem je hlavní přínos projektu. Nedostaneme mamuty. Budou to v podstatě chlupatí sloni. Navíc máme velmi málo vědomostí o tom, jaké geny dělají z mamuta mamuta. Trochu toho víme, ale určitě ne dost,“ vyjádřil se pro CNN profesor Love Dalén ze Stockholmu, který se dlouhodobě zabývá evolucí mamutů.

Mláďata do pár let

Pokud odborníci z Harvardu uspějí, mamuti, respektive jim extrémně blízká zvířata, se do volné přírody vrátí po čtyřech tisících let – právě před takovou dobou vyhynuli zástupci poslední endemické populace na Wrangelově ostrově. „První mláďata chceme mít za čtyři až šest roků,“ nastínil Church.

Při křížení budou muset vědci mimo jiné zajistit, aby výsledný „počin“ dokázal žít v oblasti Arktidy. Do genetického kódu slona indického tak budou muset propašovat nové vlastnosti. „Mezi nimi deseticentimetrovou vrstvu tuku, pět různých druhů chlupů, menší uši,“ vyjmenoval Church. Vědci také chtějí, aby hybrid neměl kly a nelákal jimi pytláky.

Odborníci plánují ke zrození tvora využít umělou dělohu, ale nevylučují, že by použili k odnošení zvířete náhradní sloní matku. Umělá děloha je totiž podle Churche vůbec nejslabším článkem celého projektu.

V minulosti s týmem pracoval třeba na projektu vzniku geneticky modifikovaných prasat, jejichž orgány by se shodovaly s lidskými – a prasata by tak v budoucnu mohla být dárci pro lidi. Podle Churche bylo v jejich případě nutné udělat zhruba čtyři desítky změn v genetice, a počet změn u slonů při tvorbě mamuta bude podobný.