Nové nálezy roveru Perseverance jsou založené na fotkách kamení ze západní strany kráteru. Podle nich experti věří, že celý kráter byl před 3,7 miliardami let jezero. První vědecká analýza fotek naznačuje, kde by vozítko mohlo najít známky života.

Z analýzy jsou vědci schopni vyvodit i to, kolik vody do kráteru přitékalo. Satelitní snímky ukázaly vrstvu horniny vystupující na povrch, která připomínala říční delty na Zemi. V nich jsou značné sedimentace naplavenin ve tvaru vějíře, který se vytváří při vlévání řeky do pomalu tekoucí nebo stojaté vody.

Obrázky vyfocené z vnitřku kráteru podle odborníků potvrzují, že kamenné výstupky v Jezeře patří do říční delty. „Nikde není ani kapka vody a hle, stejně zde máme důkaz o velice odlišné minulosti,“ řekl profesor Benjamin Weiss z Massauchusettského technologického institutu (MIT). Kamenná lůžka podle něj mohou být záznamem přeměny, kterou lidé ještě na jiném místě, než na Marsu, neviděli.

 Lokace všech kamenných výčnělků, na jejichý základě vědci určili, že v kráteru bylo dříve jezero.Lokace všech kamenných výčnělků, na jejichý základě vědci určili, že v kráteru bylo dříve jezero.Zdroj: NASA/JPL-Caltech/ASU/MSSS

Odborníci věří, že usedliny by mohly odhalit zkamenělé známky života a rover teď bude hledat místa, kde by nasbíral úspěšné vzorky. Ty eventuelně doveze zpět na Zemi. „Dostat se k balvanům, kde doufáme, že nasbíráme vzorky, zabere nějaký čas. Je to maraton s velkým potenciálem,“ řekla profesorka geobiologie Tanja Bosak, která spolupracuje s MIT.

Klidné jezero

Studie odhaluje důkazy, že kráter také trpěl přívalovými povodněmi. Jezero bylo klidné po většinu jeho existence, ale vše se změnilo, když došlo k dramatické změně v klimatu. To způsobilo období záplav. „Nejvíce překvapivý objev z těchto záběrů je možnost zjištění času, kdy se tento kráter přetransformoval z obyvatelného prostředí podobného Zemi na tuto dezolátní pustinu, kterou vidíme dnes,“ dodal Weiss.

Zdroj: Youtube

Vědci tvrdí, že povodně s sebou braly i velké balvany z desítky kilometrů vzdálených vrchovin a zanechaly je na dně jezera, kde leží dodnes. „Když se podíváte na tyto fotky, ve své podstatě upíráte zrak na impozantní pouštní krajinu. Je to to nejpustější místo, které byste kdy mohli navštívit,“ popsal snímky Weiss.

NASA vozítko Perseverance přistálo společně s helikoptérou Ingenuity v kráteru Jezero letos 18. února. Od té doby sbírá vzorky a posílá zpět fotky, které dokáže zachytit díky sadě 23 kamer, zejména kamerou Mastcam-Z, která zachycuje okolí ze stožáru.

Kráter, který měří na délku pětačtyřicet kilometrů a má 610 metrů vysoké okraje bude zkoumat alespoň dva roky. Jeho úkolem je zkoumat geologii planety, minulé klima, známky dřívějšího života a měl by také vydláždit cestu pro první lidskou expedici na rudou planetu.