Sonda InSight, jejímž úkolem je sledování seismické aktivity a tepla, které vychází z nitra planety, přistála na Marsu v pondělí a podle NASA zatím celá mise probíhá podle plánu. Sonda, která se jako první v historii nezabývá povrchem, ale nitrem rudé planety, bude na Zemi odesílat data po dobu přibližně dvou let.

Americká NASA však nezahálí a připravuje další projekt, který by mohl do vesmíru odstartovat již v roce 2020. Cílem nové sondy bude sběr hornin v oblasti kráteru Jezero, který byl v minulosti zaplaven vodou. Případné nálezy, které by mohly vykazovat stopy působení mikrobů, plánuje úřad podle agentury AP ukládat na bezpečném místě, odkud by mohly být na počátku 30. let vyzvednuty a dopraveny zpět na zemi.

Objevíme stopy života?

Pátrat po stopách mimozemského života bude i společný evropsko-ruský projekt ExoMars. Chystaná mise se zaměří na chemické stopy, které by se mohly vyskytovat v hloubce několika metrů pod povrchem planety. První vesmírná mise z projektu ExoMars odstartovala ze Země v roce 2016, stroj se však zřítil na marsovský povrch.

Hned dva vesmírné projekty spojené s rudou planetou chystá Čína. Nejlidnatější země světa hodlá na Mars vyslat jak pozemní sondu, tak orbitální družici. Ta by se na oběžné dráze planety mohla setkat s arabskou družicí Amal (v překladu naděje), kterou chtějí v roce 2020 v rámci svého prvního vesmírného projektu vyslat Spojené arabské emiráty.

Návrat na Měsíc

Jen tři dny po úspěšném přistání sondy InSight NASA oznámila nový komerční lunární projekt. Vybrala devět amerických společností, které se budou ucházet o možnost dopravit vědecké a technologické experimenty na povrch jediné přirozené zemské družice. Američané si tímto způsobem chtějí otestovat spolupráci s komerčním sektorem předtím, než podobný projekt realizují i na Marsu.

NASA zároveň na příkaz administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa usiluje o vybudování orbitální stanice pro astronauty v blízkosti Měsíce. Ta by podle šéfa organizace Jima Bridenstina měla sloužit jako výchozí bod pro budoucí mise na povrch měsíce s lidskou posádkou a zároveň poskytnout důležitá data před výpravou prvních lidí na Mars.

První člověk by se podle Bridenstina mohl na rudou planetu podívat nejdříve v polovině 30. let. „Skutečnost je taková, že jsme extrémně odhodlaní dostat se na Mars,“ uvedl šéf NASA krátce po přistání sondy InSight. „Chceme využít Měsíc jako nástroj, kterým bychom toho dosáhli co nejdříve.“

Antarktida bez sněhu

Čím čtvrtá planeta sluneční soustavy vědce láká? „Je to zejména relativně snadný přístup. Jednosměrný cesta potrvá jednou za dva roky, když jsou k sobě planety nejblíže, zhruba šest měsíců,“ vysvětluje Bruce Banerdt z NASA. „Podmínky jsou tam tvrdé, ale relativně příznivé. Je to trochu jako být na Antarktidě bez sněhu.“

Kromě toho je Mars jedním z nejpravděpodobnějších míst, kde by se mohl vyskytovat mimozemský život. Dalším takovým místem je Jupiterův měsíc Europa, kde by dokonce mohl život existovat dodnes. Taková výprava by však zabrala daleko více času a stála nesrovnatelně více peněz. Podle Banerdta je nepředstavitelné, že by se takového úspěchu podařilo v dohledné době dosáhnout.

Na povrchu rudé planety v současné době operují dvě pozemská zařízení - americké sondy InSight a Curiosity. Ne oběžné dráze se pak nachází šestice satelitů ze Spojených států, Evropy a Indie. USA doposud zůstávají jedinou zemí, která dokázala na planetě úspěšně přistát. 

Sonda InSight již krátce po přistání odeslala na Zemi první snímky z míst, které žádný člověk předtím nespatřil. Podle Michaela Watkinse s NASA to jen dokazuje, že „musíme být troufalí a musíme být průzkumníky“. 

Okno pro misi NASA Mars 2020 bude otevřené od 17. července toho roku až do 18. února 2021. „Všichni jste srdečně zváni,“ řekl Watkins při pondělním přenosu z přistání sondy InSight přihlížejícím.