Ačkoli současné podmínky panující na povrchu rudé planety neumožňují dlouhodobou existenci vody v kapalném stavu, výsledky výzkumů naznačují, že v minulosti tomu bylo jinak. Až dosud se ale vědci nedokázali shodnout v odpovědi na otázku, jaké na Marsu ve stejné době panovalo podnebí. Bylo teplé a deštivé, či naopak chladné a ledové?

Letité dilema chtěla nyní rozetnout i Briony Horganová, která v pondělí na vědecké konferenci v Barceloně prezentovala závěry svého výzkumu. Podle něj nebyl Mars odjakživa mrazivou planetou, ale na počátku své existence zažil i období hojných dešťových přeháněk.

"Víme, že v určitých etapách jeho vývoje byl povrch Marsu zmrzlý. Zároveň ale víme, že existovala období, kdy zde tekla voda. Nedokážeme však přesně určit, kdy se tak stalo a jak dlouho trvaly jednotlivé etapy," citoval server Newsweek z prohlášení Horganové.

Rudá planeta? Podívejte se, jak Mars změnil barvu:

Ve snaze o lepší pochopení marsovské historie porovnala Horganová shromážděná data o tamních ložiskách nerostných surovin s údaji těch, která se nacházejí na Zemi a jsou považována za analogická k Marsu.

„Protože se nám nikdy nepodařilo dosáhnout na Marsu oblastí, kde se nacházejí nejstarší skály, museli jsme se spolehnout na data shromážděná na Zemi. Ta nám poskytla určitý obrázek toho, co se na rudé planetě stalo,“ vysvětlila Horganová. „Zkoumali jsme různé oblasti – mimo jiných Havaj, Island či Oregonské kaskády -, abychom pochopili, jak klima ovlivňuje vznik ložisek minerálů,“ dodala.

Pomalé proměny rudé planety

Je libo příklad? "Když zemské ledovce tály, začaly se v nich vytvářet ložiska oxidu křemičitého. Podobná ložiska jsme identifikovali i na Marsu, a to ve vývojově mladších oblastech. Všimli jsme si ale i vývojově starších oblastí, jejichž hluboká půda je podobná té, která se vyskytuje v teplých oblastech na Zemi. Domníváme se proto, že před čtyřmi až třemi miliardami let docházelo na Marsu k pomalému přechodu od teplého počasí k chladnému, které provázela období tání a opětovného zamrzání,“ popsala Horganová.  

Jak konstatoval server Newsweek, tato zjištění by mohla mít vliv na další hledání stop pravěkého života na rudé planetě. S existencí teplejšího podnebí totiž rapidně stoupá i možnost vývoje života na raném Marsu.

Takhle by se mohlo bydlet na Marsu. Jak vypadají domy budoucnosti?

„S určitostí můžeme říct dvě věci. Relativně záhy po jejím vzniku se na Zemi vytvořily podmínky nezbytné pro rozvoj života, přičemž jednou z nich je i tekoucí voda. Jestliže existuje důkaz, že kdysi dávno existovala tekoucí voda i na Marsu, zvyšuje to šanci, že v přibližně ve stejné době jako na Zemi existoval život i na rudé planetě. Nyní nezbývá než doufat, že se misi Mars 2020 podaří více prozkoumat zdejší nerosty, které by nám mohly definitivně odpovědět na otázku, jaké podmínky nabízel Mars na samém počátku své existence,“ uzavřela Horganová.

Smysluplné závěry výzkumu

Výzkum Briony Horganové upoutal pozornost řady jejích kolegů včetně Scotta McLennana, který působí jako profesor na newyorské univerzitě Stony Brook.

 „Opravdu vzrušující částí její práce je, že použila dobře zmapované geologické procesy naší planety z oblastí, které jsou analogické Marsu. Výsledek nejenže dává smysl z hlediska možného vývoje klimatu rudé planety, ale také by mohl umožnit lepší pochopení toho, jak se na ní objevily některé nekrystalické složky, které byly nalezeny ve vzorcích získaných roverem Curiosity,“ uvedl McLennan pro server Newsweek.