Pamatujete na svého času všudypřítomná vyjádření o mayském kalendáři? Obzvlášť v letech 2011 a 2012 se vyrojila spousta „expertů“ označujících se za povolané k výkladu poselství Mayů pro naši dobu; obzvlášť v souvislosti s ukončením významného cyklu v jejich systému měření času. Vzešla z toho jedna z velkých vln očekávání konce světa v té podobě, jakou známe. Dokonce se s překvapivou přesností hovořilo o datu 21. 12. 2012. Vzbudilo to zájem i o různá stará proroctví a objevila se řada konspiračních scénářů.

Bolid, ilustrační obrázek
Zemi zasáhl asteroid. Vědci si ho všimli jen dvě hodiny před dopadem

Když se v ohlašovaném termínu „nic nestalo“, kolovaly po internetu výklady hovořící o tom, že Mayové se nemýlili. To prý moderní lidstvo neznalé mayské kultury se spletlo v přepočtu údajů – a očekávaná doba změn má přijít až o deset let později. Právě v dnešní turbulentní době, skutečně o desetiletí později, si na tahle slova vzpomene i leckdo z těch, kteří je tehdy vnímali jen jako zajímavost. Promlouvají tedy poznatky středoamerických Mayů i k naší současnosti? Nebo jen do toho, co o nich víme, promítáme své aktuální zkušenosti a dojmy?

Přepočet byl v pořádku

Současné mezinárodní události opravdu nelze svést na špatný přepočet kalendářů, sdělila Deníku mayistka a religionistka Zuzana Marie Kostićová, která působí na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Tématem se podrobně zabývala už v minulosti; v roce 2011 dokonce vydala knihu nazvanou 2012: Mayský kalendář, transformace vědomí, dva světy a rovnováha. Potvrzuje, že na prosinec 2012 připadl významný bod mayského kalendáře, který podle některých autorů mohl pro Maye znamenat zvýšené riziko zničení tohoto světa a stvoření nového. „Na druhou stranu: pesimističtí Mayové se obávali katastrof při každém ukončení velkého cyklu – a kdybychom se jimi měli skutečně řídit, obávali bychom se kataklyzmat každou chvíli,“ řekla.

Doomscrolling a doomsurfing. To jsou nové pojmy označující tendenci hledat neustále na sítích špatné zprávy.
Doomscrolling? Záměrné hledání špatných zpráv může být pro člověka destruktivní

Upozornila tak, že tohle „proroctví“ není důvod vnímat jako něco závažného. A to ani v případě, že bychom k roku 2012 přidali oněch deset let – k čemuž však není důvod. Vědeckou komunitou univerzálně přijímaným přepočtem je takzvaná Goodman-Martínez-Thompsonova korelace (GMT), mající jen minimum odpůrců. Má tři možné varianty, které se však liší v řádu dnů; ne o roky.

„V současnosti je přijímána GMT 3, podle níž by konec třináctého b'ak'tunu mayského kalendáře spadal na 23. prosince 2012. Druhou nejpravděpodobnější je GMT 1 (21. prosince),“ připomněla Kostićová. S tím, že právě té dala přednost populární kultura: toto datum bylo atraktivnější; připadalo na zimní slunovrat. „Korelace GMT má v současné chvíli jedinou konkurentku, korelaci BB – ta je však s vysokou pravděpodobností chybná,“ vysvětluje vědkyně. A ke dnešku v souvislosti se sledovaným mezníkem v mayském kalendáři pak výklad BB nesděluje nic: rozdíl mezi oběma korelacemi není 10, nýbrž 100 let.

Jen humbuk

Přímo o nesmyslném zneužití mayských proroctví a mayských kodexů hovoří Miloš Matula, který v Praze působí jako spisovatel, publicista, ale i badatel či duchovní učitel. „S přibližováním se roku 2012 západní bulvární média strašila lidi zánikem světa, ale Mayové o ničem takovém nehovoří,“ zdůraznil.

Připomněl, že i proto napsal knihu 2013 – Hvězdná brána k Novému věku, kde téma, jemuž se věnuje dlouhodobě, obšírně vysvětluje. Mimo jiné se zabývá kulturou Mayů – a právě jejich kalendářem.

Apokalyptické představy jako odraz doby

• Historie konceptu „konce světa 2012“ sahá hluboko do 70. let 20. století, ale v populární kultuře se téma setkalo s výraznou odezvou až od roku 2009. Důvod je nasnadě: ekonomická krize 2008. Podobným způsobem došlo k nárůstu „zeleného“ milenialismu v době, kdy se na přední stránky novin dostala ekologická krize, a k rozmachu konspiračních teorií v době celosvětové pandemie covid-19.

• Jde o symbolický způsob, jak zpracovat globální události, vůči nimž se jedinec cítí bezbranný a bezmocný (buď hledání viníka, jako v konspiracismu, nebo morbidní opájení se fantaziemi, jak svět zanikne a všichni budeme mít konečně pokoj). Zároveň ale už od ekonomické krize narůstá ve společnosti napětí, jehož jsou milenialismus a konspiracismus pouhými průvodními jevy. „Už v roce 2012 jsem o tomto napětí opatrně mluvila v závěru svého článku pro National Geographic (Rok 2012: Proč očekáváme událost, která se mnohokrát nepotvrdila? Proč věříme konci?). Už tehdy jsem se obávala, že by se mohlo realizovat v nějaké podobě násilí,“ připomíná religionistka a iberoamerikanistka Zuzana Marie Kostićová. S dodatkem, že v mezičase se situace mnohokrát zhoršila, prožili jsme dalších několik krizí (migrační, průlom ekologické krize do médií, covidovou pandemii) a společnost je natlakovaná silnými emocemi.

• Válka na Ukrajině, která má své prozaické politicko-vojenské příčiny a je jen vyústěním dlouhodobého vývoje (trvajícího nejméně od roku 2014), se může snadno stát hromosvodem, který do sebe svede veškerý strach, napětí a existenciální obavy, jimiž veřejnost žila v posledních patnácti letech. Nepřekvapí proto, že se v populární kultuře opět objevují mileniální motivy spojené s rusko-ukrajinským konfliktem.

• Existuje riziko, že nezůstane pouze u symbolické roviny. Může se stát, že veřejnost – buď ruská, nebo západní – napumpuje všechny svoje přestálé frustrace a napětí do nově vzniklého společného nepřítele a přinutí své lídry rozdmýchat otevřenou globální nukleární válku. Papiňáky veřejných mínění obou stran jsou natlakované natolik, že důsledky neřízeného výbuchu mohou být opravdu ničivé.

Zdroj: Zuzana Marie Kostićová