Ve vesmíru se našlo už mnoho organických molekul, upozorňuje server Science News. Třeba kometa C/2017 E4, přezdívaná Lovejoy, která zářila na nebi v březnu a dubnu 2017, nesla molekuly cukru a alkoholu, "základní ingredience pro docela solidní meziplanetární koktejl," jak to komentoval server Science News. Až dosud ale nikdo nepotvrdil, že by z mimozemských zdrojů mohla pocházet i ribóza.

Tento monosacharid tvoří páteřní součást ribonukleové kyseliny (RNA), která v živých organismech zodpovídá za přenos informace z úrovně nukleových kyselin do bílkovin - jinými slovy jde o molekuly v buňkách, jejichž "povinností" je číst a provádět pokyny kódvané v DNA organismu (u některých virů je RNA dokonce nositelkou samotné genetické informace).

"Cukrové meteority"

Nová studie, již dne 18. listopadu publikoval v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences geochemický tým Jošihira Furukawy z univerzity Tohoku v Japonsku, uvádí, že se podařilo najít ribózu s několika chemicky příbuznými cukry ve vzorcích dvou meteoritů, z nichž pocházel z Maroka a druhý z Austrálie.

Měřením množství uhlíku-13 v cukrech - těžšího a méně běžného izotopu uhlíku s extra neutronem, který se objevuje častěji v organických molekulách pocházejících z vesmíru, než v jejich pozemských protějšcích - tým zjistil, že tyto cukry pocházejí pravděpodobně z vesmíru a nedostaly se na meteority na Zemi. 

Jde to, naznačily experimenty

Furukawův tým se domnívá, že cukry se vytvořily v meteoritech už dávno, a to chemickými reakcemi mezi vodou a fomaldehydem. Už dřívější laboratorní zkoušky v simulovaném vesmírném prostředí (ozařování chlazené vody, amoniaku a methanolu ultrafialovým světlem) ukázaly, že se na mezihvězdných zrnech ledu může tvořit ribóza.

Další podobné experimenty pak prokázaly, že k témuž výsledku lze dojít i v případě "chemické sestřenice" ribózy, kterou je deoxiribóza, jež pomáhá vytvářet páteř DNA.