Myšlenka supermasivní černé díry ve středu Mléčné dráhy je etablovaná, každé dítě školou povinné se s ní setkalo. Teorie o tomto hmotném tělese, jehož existenci předpovídal Albert Einstein již před sto lety, je částečně založená na pozorování oběžných drah hvězd v jeho těsné blízkosti, jednou z nich je pak hvězda S0-2. Vědci z její dráhy extrapolovali vlastnosti tělesa, kolem kterého obíhá. „V tradičním chápání, v tomto případě supermasivní černé díra, je těleso ve středu naší galaxie  čtyřimilionkrát hmotnější než je naše Slunce,“ píše se o studii v magazínu ScienceAlert .

Naše supermasivní černá díra nese jméno Sagittarius A* . Hvězda S0-2 a další podobné hvězdy v těsné blízkosti Sagittaria A* jsou taženy obří gravitační silou díry na extrémní oběžné dráhy. Ty vědci měří a z dalších výpočtů odvozují, jak střed Mléčné dráhy vypadá. Jak píše ScienceAlert, je to podobný princip, jako byste z rotující mýdlové pěny nad neviditelným kanálem vypočítali, jaký ten odtok má vlastně vlastnosti.

Řada astronomů a astrofyziků stále zpřesňuje pomocí těchto měření a výpočtů poznání o Sagittariu A*. Před pár lety ale byla objevena nová třída obíhajících objektů, která zavedenou teorii o černé díře řádně zpochybnila. „Tyto objekty vypadají jako plyn, ale chovají se jako hvězdy,“ uvedla fyzička Andrea Ghezová, členka výzkumného týmu pro ScienceAlert. Podle ní bylo nalezeno na oběžnicích středu galaxie šest těchto G (g jako gas, plyn) objektů. Oběhnout Sagittaria  A* jim trvá od 170 do 1600 let. Jejich nepravidelně vlnité dráhy vedly k sepsání nové konkurenční teorie o středu Mléčné dráhy.

V roce 2014 vědci pozorovali průchod objektu G2 v nejbližším bodě k Sagittariu A*. Objekt se natáhnul, napnul a ohnul. Tento jev v okolí černých děr byl u hvězd popsán již dříve a říká se mu protažení, někdy také špagetifikace. Vědci z Mezinárodního centra astrofyziky v Itálii ale tvrdí, že by to mohlo být právě známkou toho, že Sagittarius A * může být něčím jiným než obyčejnou supermasivní černou dírou.

Temná hmota

V roce 2020 stejný výzkumný tým zveřejnil pozorování, že objekt G2 a hvězda S2 (s jako star, hvězda) reagují na stejný druh gravitačního tahu obdobně. Chování těchto dvou rozdílných objektů je přitom podle vědců mnohem více v souladu s modelem chování vůči temné hmotě.

Temná hmota nemá nic společného se Star Wars. Jedná se o tajemnou hmotu, kterou nevidíme. Jediné, co zatím dokážeme, je ji změřit pomocí jejího gravitačního vlivu na okolní objekty. Podle některých odhadů tvoří 30 procent hmoty našeho vesmíru, podle jiných mnohem více. Její existence úzce souvisí s myšlenkou o temné energii, společně by pak podle dalších teorií mohly dokonce tvořit 99,5 procent kosmické hmoty. Prolomení tajemství temné hmoty by nám ale rozhodně poskytlo jeden z chybějících kousků do skládačky nevyřešených otázek astrofyziky a kosmologie.

Mezi obecně přijímané možnosti mimo jiné patří, že se temná hmota může proměnit v černou díru. Vědci předpokládají, že právě Sagittarius A * by mohl být spíše temným a velmi hustým mrakem, který vyžaduje od svého okolí další a další hvězdný materiál, aby se se mohl proměnit v opravdovou černou díru. Prozatím tedy střed Mléčné galaxie může mít spíše blobovitý charakter, který ovšem pohlcuje blízké objekty stejně, jako to dělá černá díra. Pokud by se ale skutečně jednalo o jakýsi zárodek budoucí černé díry, mohlo by to osvětlit dosud nevyřešenou záhadu, nad kterou si vědci lámou hlavu už desetiletí, jak vznikají supermasivní černé díry.

V nové studii, která byla přijata k publikaci MNRAS Letters (Monthly Notices of the Royal Astronomical Society), italští, argentinští a kolumbijští vědci tažný vliv zaznamenaný u vesmírných objektů G2 a S2 odpovídající teorii temné hmoty rozšířili i na další nejbližší hvězdy obíhající kolem Sagittaria A*. Podle jejich zjištění i tato tělesa se chovají v souladu s modelem temné hmoty.

Co to pro nás znamená? „Pokud jde o tajemství srdce naší galaxie, všechny zprávy jsou dobré. Tým vědců předložil novou ambiciózní teorii, kterou následující práce buď podpoří, nebo s úctou roztrhají na cucky. V každém případě to povede k lepšímu porozumění supermasivních černých děr a zejména Sagittaria A*. A třeba nám to pomůže vyřešit i záhadu jeho vzniku,“ napsal ScienceAlert.