Ačkoli její hvězdy můžeme snadno pozorovat, odlišit hvězdnou řeku neboli proud od okolního vesmíru umožnila teprve dosud nejpřesnější 3D hvězdná mapa naší galaxie. Ta byla vytvořena na základě dat z evropské vesmírné observatoře Gaia.

„Identifikovat blízký hvězdný proud je stejně těžké jako nalézt příslovečnou jehlu v kupce sena. Astronomové se na něj dívají už velice dlouho, protože pokrývá většinu noční oblohy, ale teprve nyní si uvědomujeme, že tam je, je obrovský a tak strašně blízko Slunci,“ řekl astrofyzik João Alves z vídeňské univerzity.

„Hledání objektů v blízkosti domova je velice užitečné. Znamená to, že nejsou příliš slabé ani příliš rozmazané pro další podrobnější zkoumání. Je to sen všech astronomů,“ podotkl Alves.

Vytvořily ho slapové síly galaxie

Hvězdy mají tendenci se v hvězdných porodnicích shlukovat do takzvaných klastrů, ale většinou v nich nezůstanou dlouho, obvykle jen několik málo tisíc let. Je to tím, že k udržení takového hvězdného klastru pohromadě je nutné obrovské množství hmoty. Dokonce i malé galaxie, které obíhají kolem Mléčné dráhy, mohou být jejími slapovými silami roztrhány a roztaženy do dlouhých hvězdných proudů.

Proto, když astronomové z vídeňské univerzity zjistili, že se dívají na blízkou skupinu hvězd, které se pohybují spolu stejným směrem, rozhodli se jí prozkoumat blíže. Zjistili, že skupina nese signaturu hvězdného klastru, který byl roztrhán a stal se z něj hvězdný proud.

Citlivost vesmírné observatoře Gaia umožňuje v detailu analyzovat pouze 200 hvězd. Na základě interakce mezi hvězdami však vědci dopočítali, že tato hvězdná řeka obsahuje nejméně 4000 hvězd.

Věk hvězdné řeky vědci určili na přibližně jednu miliardu let. To znamená, že již dokončila čtyři kompletní oběhy kolem jádra Mléčné dráhy, což je dostatek času k jejímu natažení do současného tvaru. Pro srovnání naše Slunce oběhne kolem galaktického jádra za přibližně 230 milionů let.

„Jakmile jsme podrobněji prozkoumali tuto konkrétní skupinu hvězd, věděli jsme, že jsme našli to, co jsme hledali: strukturovaný shluk podobný proudu, který se táhne stovky parseků (1 parsek = 3,262 světelného roku) přes třetinu celé oblohy,“ uvedla astronomka Verena Fürnkranzová.

Většina známých hvězdných proudů Mléčné dráhy přitom ve skutečnosti obíhá z vnější strany galaktického disku a je mnohem větší. To, že je tato hvězdná řeka uvnitř galaktické disku z ní dělá potencionálně užitečný nástroj. S její pomocí mohou astronomové například nalézt odpověď na otázku, jak galaxie získávají hvězdy nebo otestovat gravitační pole Mléčné dráhy.