Pozoruhodná mravenčí kolonie byla objevena už v roce 2013 skupinou vědců, kteří se v daném bunkru snažili spočítat hibernující netopýry. Zoology přitom zaujal fakt, že mravenčí společenství přežívá, přestože je složeno výhradně z dělnic (neplodné modifikace mravenčí samičky bez křídel) a v bunkru nemá nic, čím by uživilo tolik členů. Informuje o tom britský Independent.

Živí žerou mrtvé

Vědci ze zoologického ústavu polské akademie věd ve Varšavě nyní dospěli k závěru, že prosperující komunitu udržel kanibalismus. Mravenci se dostali do podzemního bunkru pravděpodobně jako náhodná odnož nějaké větší mravenčí kolonie žijící na povrchu, kdy napadali dolů větracími trubkami a už se nedokázali dostat zpátky do mraveniště. Když byli poprvé objeveni, odhadli vědci jejich počet na téměř milion jedinců.

Podle Wojciecha Czechowskiho a Istvána Maáka přežila mravenčí kolonie díky tomu, že její členové pojídají mrtvá tělíčka svých uhynulých druhů. V přírodě se podle nich takové zvířecí chování objevuje často v prvních jarních měsících, kdy se živočichové probouzejí ze zimního útlumu k aktivnímu životu, ale ještě je nedostatek bílkovin. Oba vědci to uvedli na odborném webu Journal of Hymenoptera Research.

Dejte si pozor na tyto zabijáky ze říše hmyzu:

Válka hmyzu

Pokud spolu sousedí dvě takové mravenčí kolonie, často se mezi sebou pustí do vzájemné "války", jež jednak vymezí teritoriální hranice obou kolonií, jednak poskytne vítězům jídlo v podobě čerstvých mrtvol poražených.

Nedávný výzkum přitom ukázal, že konzumace mrtvých mravenčích těl je u mravenců běžnější, než se předpokládalo, a že se nerozpakují sežrat ani uhynulé druhy z vlastního hnízda - a to nejen v době, kdy je nedostatek potravin.

"Kolonie v bunkru přežila a rostla díky přílivu dalších dělnic z původního mraveniště nad bunkrem a díky hromadné spotřebě mrtvých těl uhynulých družek," uvedli oba autoři.

V roce 2016 se vědci rozhodli zkusit experiment s vytvořením "mravenčího mostu", jenž umožňoval hmyzu návrat do své rodné kolonie na povrchu. Stovkám jedinců tak umožnili vrátit se zpátky do mraveniště, kde tyto mravence podle pozorování vědců přivítali jako "domácí", tedy jako členy původní kolonie. Vědci se proto rozhodli ponechat "most" v bunkru natrvalo, aby se mohli vrátit všichni mravenci uvěznění pod zemí. Podle posledního průzkumu v bunkru to valná většina uvízlé kolonie opravdu udělala - v podzemí zůstalo mravenců jen velmi málo.