„Něco takového jsme nikdy dřív neviděli." Přesně tak popisují vědci chování, které bylo zpozorováno u mravenců rodu Azteca v Panamě. A to v okamžiku, kdy byly do kmenů cekropií (rod stále zelených tropických stromů, pozn. red.) vyvrtány otvory. Záhy se totiž objevili mravenci, kteří tyto otvory zalátali. A ve svém počínání byli velmi úspěšní: do tří hodin se velikost otvorů výrazně zmenšila, do 24 hodin pak byly zcela zalátány. 

K objevu, jehož detaily byly zveřejněny v odborné publikaci Journal of Hymenoptera Research, došlo v podstatě náhodou - a jak již je v této době běžné, na jeho počátku stála pandemie onemocnění covid-19.

„Byl jsem doma a moji synové-dvojčata si zrovna venku hráli s prakem a hlíněným míčkem. Někdo z nich zamířil na listy, avšak omylem zasáhl kmen stromu a zanechal jej viditelně poškozený. Bál jsem se, že strom odumře, ale druhý den byly všechny rány zaceleny," popsal vedoucí vědecký pracovník Smithsonianova institutu pro tropický výzkum William Wcislo.

„Co se to vlastně stalo?" Tato otázka nedávala vědci spát, proto záhy provedl malý experiment. Při něm vyvrtali díry i do dalších stromů rodu cekropia, které se nacházely v dané oblasti, a sledovali, co se bude dít. „Najednou se vynořili mravenci, kteří začali poraněná místa opravovat. 'Pracovní četu' tvořilo vždy sedm až deset mravenců, kteří pracovali zvenčí i uvnitř stromů. Zacelili díru rostlinnými vlákny, jež byly svázány kapalinou, o níž se domníváme, že šlo o mízu stromů," doplnil vědec. 

Jak upozornil Wcislo, u některých druhů hmyzů i dalších zvířat bylo již dříve zdokumentováno, že opravují svá poškozená obydlení. Chování mravenců rodu Azteca je podle něj přesto výjimečné. „Pokud je mi známo, jedná se o první případ, kdy došlo k opravě obydlí tvořeného žijící rostlinou," zdůraznil. 

Výhodná vzájemná spolupráce 

Zjištění, že mezi mravenci rodu Azteca a cekropiemi existuje symbiotický vztah, přitom není žádnou novinkou. Již dříve se vědělo, že zatímco stromy poskytují mravencům úkryt, ti je zase chrání před škůdci.

„Představte si kmen stromu jako mravenčí byt. Jak strom roste, přibývají další a další patra. Mravenci si budují průchody a malé otvory, které jim umožňují nejen pohyb ve stromě, ale i vyjít ven," přiblížil server Newsweek. 

Nejspíše by ale bylo chybou považovat nově zpozorované chování mravenců za zcela nezištné. „Zjistili jsme, že některé z děr mravenci nechali bez povšimnutí. Zatím můžeme jen odhadovat, proč tomu tak je. Zdá se však, že mravenci reagují pouze v případě, kdy získají pocit, že poškození ohrožuje jejich vlastní potomstvo," uzavřel Wcislo.