"Bahenní krunýř představuje bezkonkurenční nález, neboť taková márnice nebyla dosud v egyptských archeologických záznamech doložena," uvedli vědci ve studii, kterou ve středu 3. února zveřejnil časopis PLOS One.

Podle vědců mohl být "bahenní zábal" použit ke stabilizaci mumie poté, co byla poškozena, popřípadě mohlo jít o levnější "náhražku" za dovážené balzamovací materiály na bázi pryskyřice, které v období od pozdní Nové říše do nástupu 21. dynastie (tedy mezi lety 294 a 945 před naším letopočtem) využívala k mumifikaci elita společnosti. 

"Bahno bylo cenově dostupnější," uvedla pro časopis Live Science výzkumnice Karin Sowadová, vědecká pracovnice katedry historie a archeologie Macquarieovy univerzity v australském Sydney.

Obchodníci napálili politika

Pouzdro ze ztvrdlého bahna ale není jedinou zvláštností, kterou se tato mumie vyznačuje. Vědci zjistili, že tělo, mumifikované někdy kolem roku 1207 před naším letopočtem, bylo po smrti poškozeno a dokonce uloženo do špatné schránky, která byla původně určena pro ženu.

Podobně jako mnoho dalších staroegyptských nálezů se i "bahenní mumie" a její víkem uzavřená dřevěná schránka dostaly v 19. století do rukou západního sběratele, konkrétně anglicko-australského politika sira Charlese Nicholsona, který je v roce 1860 věnoval univerzitě v Sydney. Zdá se však, že ten, kdo Nicholsonovi tento nález prodal, ho úmyslně napálil; vědci totiž zjistili, že schránka, de facto rakev, je mladší než tělo v ní pohřbené.

"Místní prodejci pravděpodobně vzali dřevěnou schránku na mumii a pak do ní dali nějaké mumifikované tělo, aby mohli prodat kompletnější sadu. V egyptském místním obchodu se starožitnostmi je to dobře známá věc," uvedli ve studii vědci.

Na rakvi je napsáno ženské jméno Meruah nebo Merutah a podle ikonografie, která ji zdobí, spadá do období kolem roku 1000 před naším letopočtem. Je tedy asi o 200 let mladší než mumie uvnitř. Ale jakkoli uložené tělo nepatřilo zmíněné Meruah, i v tomto případě šlo podle anatomických znaků o ženu, která zemřela zřejmě mezi 26. a 35. rokem života, uvedli vědci. 

Mumii někdo "opravoval"

Že je 3400 let stará mumie něčím neobvyklá, začali vědci tušit poprvé v roce 1999, kdy pomocí počítačové tomografie (CT) zaznamenali uvnitř něco zvláštního.

Prozkoumali několik vzorků obalů, do nichž bylo tělo zavinuta, a došli k závěru, že obsahují směs písčitého bahna. Nový vědecký tým pak provedl další CT snímkování v roce 2017 a zjistil o tomto ztvrdlém bahenním krunýři další podrobnosti, které ještě doplnila chemická analýza kousků bláta.

Žena byla po své smrti mumifikována a zabalena do textilu. Její ostatky, včetně levého kolena a nohy, pak byly někdy během let poškozeny "za neznámých okolností", pravděpodobně vykradači hrobů. Někoho dalšího přimělo toto poškození k tomu, aby se pokusil mumii opravit, k čemuž došlo pravděpodobně o jednu až dvě generace poté, co byla poprvé pohřbena. Oprava podle vědců zahrnovala nejspíš odstranění zábalu, dodání textilních vycpávek, opětovné zabalení a "aplikaci bahnitého krunýře".

Ten, kdo mumii opravoval, zkrátka vyrobil jakýsi zemitý sendvič a mezi vrstvy plátna používaného k zabalení mumie pak naskládal nebo nalil těstovitou kaši z bláta, písku a slámy. "Spodní část bahenního pokryvu tvořila základní vrstva bílého pigmentu na bázi kalcitu, zatímco vršek byl pokryt okrovým minerálním pigmentem červené barvy," popisuje Sowadová. "Bláto bylo zjevně nanášeno na kusy plátna, které byly ještě vlhké a poddajné. Tělo bylo obaleno plátěnými pruhy, na něž byl aplikován blátěný krunýř, a ten poté ještě překryly další zábaly."

Později došlo k opětovnému poškození mumie, tentokrát na pravé straně krku a hlavy. Že je novější, poznali vědci díky tomu, že zasáhlo všechny vrstvy, včetně bahnité skořápky. Oprava tentokrát spočívala ve zpevnění poškozených částí kovovými kolíky.

"Bahenní mumie" není první, jež byla dlouho po smrti mumifikované osoby opravována; podle serveru Science Alert se opakovaně "přebalovaly" například ostatky faraona 19. dynastie Setiho I. nebo faraona 18. dynastie Amenhotepa III. (Tutanchamova dědečka).

Bahenní krunýř ženské mumie však i přesto představuje podle Sowadové v egyptské mumifikaci skutečně nový objev. "Tato studie nám pomáhá vytvořit si větší - a podrobnější - obrázek o tom, jakým způsobem staří Egypťané zacházeli se svými zesnulými a jak je připravovali," uzavírá vědkyně.