Nádobu vykopali archeologové v září 2017 u Kladiny na Pardubicku poté, poté co ji našel náhodný nálezce. Objev, který byl obestřen tajemství, nakonec odhalil světový unikát.

Odborníky totiž nezajímala jen samotná nádoba, ale i to k čemu sloužila a co bylo uvnitř. Díky moderním technologiím se výzkumníkům podařilo v nádobě najít pozůstatky prosa a směs hořkých bylin. „Právě tato rostlinná směs nás vedla k úvahám o pivu dochuceném hořkými bylinami,“ uvedl archeolog Martin Golec.

Z chemika Lukáše Kučery, který se podílel na výzkumu, se stal domácí pivovarník a vytvořil nápoj podobný deseti stupňovému pivu, který nazval „Spojení s bohy“. Název odkazuje na význam nádoby, která ve své době nejspíše sloužila k náboženským účelům.

Východočeské muzeum v Pardubicích představilo senzační archeologický objev. Unikátní bronzové vědro z 9. století před Kristem. Sama nádoba je velmi vzácná, ale ukrývala i zajímavý obsah.Zdroj: Deník/Nikola Remešová

Pivo vyrobené z ingrediencí, které odhalil výzkum, ochutnali novináři a pozvaní hosté.

Vyrobený alkoholický nápoj je kyselý a hořký, ale hlavně je velkým překvapením. Objev by tak pro Pardubicko získal prvenství možná nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě.

Jestli se bude vařit na Pardubicku zlatavý mok dle poznatků vedoucích až do 9. století před naším letopočtem, se v současné době řeší. „Rádi bychom, aby se to pivo uvedlo v život,“ informoval ředitel muzea Tomáš Libánek.

Vědro má nevyčíslitelnou cenu

Až tři tisíce let staré vědro z Kladiny patří k nejvzácnějším exponátům sbírek pardubického muzea. „Pro muzeum to má nevyčíslitelnou cenu. Vůbec jsme nečekali, že se tady u nás může něco takového najít,“ řekl Tomáš Libánek.

Zaměstnanci muzea nyní také řeší vhodný prostor pro vystavení tak vzácné nádoby. Důležité je vhodné klima i bezpečnost.

Připravuje se stálá expozice včetně dokumentárního filmu, který už se chystá tři roky. „Po náročné konzervaci, která skončila teprve v létě, chystáme v roce 2023 speciální stálou expozici věnovanou tomuto unikátnímu nálezu,“ přislíbil ředitel muzea. Přibližně do tří let, by si tak návštěvníci muzea mohli nádobu prohlédnout.

Na výzkumu se podílelo Východočeské muzeum v Pardubicích společně s Univerzitou Palackého v Olomouci a Masarykovou univerzitou v Brně.