Od roku 2000, kdy NASA Mezinárodní vesmírnou stanici vyslala na oběžnou dráhu, už na její palubu vstoupilo více než dvě stě astronautů z devatenácti různých zemí. Díky nepřetržité přítomnosti člověka na ISS už lidstvo strávilo bez přestávky ve vesmíru dvaadvacet let.

Poté, co se ISS podívá na dno oceánu, ji nahradí komerční stanice. „Těšíme se na sdílení našich zkušeností, abychom jim pomohli vyvinout bezpečné, spolehlivé a nákladově výhodné destinace ve vesmíru,“ řekl ředitel komerčního prostoru NASA Phil McAlister stanici CNN.

NASA počítá s tím, že budoucím provozovatelům stanic předají veškeré své tvrdě získané zkušenosti a vědomosti z posledních dvaceti let. „Máme již komplexní plán pro zajištění hladkého přechodu do provozu s komerčními stanicemi,“ dodal McAlister.

Velké plány s ISS nekončí

Plánované odstavení ISS ale neznamená, že NASA s jejím provozem usne na vavřínech. Plány pro zbytek třetí dekády jejího provozu jsou velké a mezi nimi je například využití stanice při tranzitní misi na Mars.

„Mezinárodní vesmírná stanice vstupuje do své třetí a nejproduktivnější dekády jako přelomová vědecká platforma v oblasti mikrogravitace,“ uvedla ředitelka stanice Robyn Gatensová.

Podle ní výzkumy, které astronauti na stanici provádějí, přispívají k lékařství, ekologii a celkovému rozvoji lidstva.

Současně s rozhodnutím odstranit stanici tak položila NASA základy pro komerční budoucnost na oběžné dráze Země. „Těšíme se na maximální přínos, který stanice do roku 2030 ještě přinese, zatímco budeme plánovat přechod do komerčních vesmírných destinací,“ sdělila Gatensová.

Pád do Tichého oceánu

NASA plánuje řízeně zřítit ISS do neobydleného místa v jižním Tichém oceánu zvaného Point Nemo. Pojmenovaný je po námořníkovi z ponorky v románu Julese Verna Dvacet tisíc mil pod mořem. Toto místo je nejvzdálenějším bodem v oceánu od jakékoliv pevniny a už se stal hrobem mnoha dalších kosmických lodí.

NASA ve zprávě uvedla, že stanice půjde k oceánskému dnu s největší pravděpodobností v lednu roku 2031. Místo jejího posledního odpočinku je vzdálené necelých pět tisíc kilometrů od Nového Zélandu a přes tři tisíce kilometrů od Antarktidy.

Podle CNN už v těchto místech našlo svůj klid od roku 1971 více než 263 kusů vesmírného odpadu. Ke zbavování se odpadu využívají Point Nemo všechny země, které létají do vesmíru. 

| Video: Youtube

Vesmírná stanice dala prostor mnoha vědeckým poprvé. Jedním z nich je například první předmět vytisknutý ve vesmíru na 3D tiskárně v roce 2014. O dva roky později pak astronautka Kate Rubinsová poprvé sekvenovala DNA v kosmu. Za další dva roky v něm pak poprvé lidé vytvořili pátý stav hmoty, který nazývají Boseho-Einsteinům kondenzát.

Astronauti se dokonce ve vesmíru naučili pěstovat zeleninu. První potravinou byl salát. Ten ve vesmíru astronauti ochutnali v roce 2015. Dnes už na stanici rostou dokonce i ředkvičky a čili papričky. Tyto pokroky by mohli lidé v budoucnosti využít při cestách do hlubokého vesmíru, kde by si astronauti mohli pěstovat vlastní jídlo.

Kdo se od Mezinárodní vesmírné stanice distancuje je Čína, která je z ní už dlouho vyloučena. Loni ale vypustila svůj vlastní modul plánované vesmírné stanice Tchien-che. Přestože do není tak velká, jako ISS, odborníci očekávají, že bude plně funkční do konce tohoto roku.

Další země, která s vesmírnou stanicí nebude v budoucnosti spolupracovat, je Rusko. To oznámilo, že plánuje projekt opustit v roce 2025 a postaví vlastní stanici, která by mohla na oběžné dráze zakotvit v roce 2030.