Snímek zachycující australský geoglyf zvolila americká NASA v neděli 29. prosince obrázkem dnem. Pořízen byl ale společností Operational Land Imager (OLI) již 22. června 2019. "Není jasné, kdo obří geoglyf vytvořil a proč, ale velká hliněná postava již dvacet let upozorňuje na existenci odlehlé části jižní Austrálie," uvedla podle serveru Newsweek NASA.

Nad existencí gigantické rytiny ukryté v poušti na jihu Austrálie si vědci lámou hlavu přes dvacet let. Druhý největší geoglyf světa, který se nachází nedaleko zakázané oblasti Woomera, byl objeven 26. června 1998. Přes čtyři kilometry dlouhá podobizna zachycuje domorodého muže lovícího ptáky, v ruce svírá hůl či bumerang, a vidět ji lze jen z výšky.

Nejasný původ

Původ geoglyfu nebyl zatím objasněn, existuje však několik teorií toho, kdo ho vytvořil a proč. Některé z nich zahrnují příslušníky americké armády či místního umělce, který zemřel v roce 2002. Ačkoli se k autorství dosud nikdo nepřihlásil, existuje řada stop, které svědčí pro některou z teorií. Patří mezi ně i řada faxů, které odeslal anonymní odesílatel krátce po objevení geoglyfu, připomněl server Newsweek. 

Na člověka, který by dokázal vyřešit záhadu nejznámějšího australského geoglyfu, přitom čeká odměna ve výši pěti tisíc australských dolarů (asi 85 tisíc korun). „V průběhu let se objevilo několik různých teorií. Osobně nevěřím jedině tomu, že se o vznik geoglyfu zasloužili mimozemšťané, řekl ABC Radiu Adelaide podnikatel Dick Smith, který stojí za vypsáním této odměny.

Obavy o budoucnost 

Australany však netrápí pouze nejasný původ geoglyfu. Od roku 1998, kdy byl zpozorován poprvé, totiž Marree Man znatelně vybledl. Obavy o budoucnost slavného obrazce přiživila i NASA, když uvedla, že na neupravených snímcích shromážděných v roce 2013 družicí Landsat-8 byly jednotlivé čáry tvořící geoglyf prakticky nerozeznatelné. 

Ve snaze zachovat geoglyf i pro příští generace proto místní obyvatelé v roce 2016 zahájili pětidenní projekt na obnovu Marree Mana. Během něj vytvořili v geoglyfu drážky, které by měly napomoci vegetaci v růstu. Pokud se tak skutečně stane, měl by obrazec v budoucnu zezelenat, uzavřel server Newsweek.  

Geoglyf je malba nebo velký motiv vytvořený na zemském povrchu, která se zpravidla dělí na dva typy – pozitivní (vytvořen naaranžováním přírodního materiálu) a negativní (vytvořen odstraněním přírodního materiálu tak, aby se odkryl odlišný podklad ležící vespod).

Nejstarší geoglyf se nachází na Uralu v Rusku a objeven byl jen díky satelitním snímkům z vesmíru. Jde o největší figurální kresbu na zemském povrchu, jež pravděpodobně vznikla před šesti tisíci lety. Zdaleka neznámějšími geoglyfy jsou ale desítky obrazců ležících na planině Nazca v jižním Peru. Dalšími oblastmi jejich výskytu jsou brazilský stát Acre, západní Austrálie, Velká pánev v USA, Skandinávie či Laponsko.