"Není to zklamání," tvrdí jednoznačně astronomové Chenoa Tremblayová a Steven Tingay z Curtin University, působící v Mezinárodním centru pro výzkum radioastronomie. Výzkum podle nich ukázal, jak se může hledání mimozemské inteligence stát součástí dalších astrofyzikálních pozorování. Vědci publikovali jeho závěry v odborném titulu  Astronomical Society of Australia.

Najít známku po mimozemské civilizaci je složité také proto, že ve skutečnosti vůbec nevíme, jaké technologie by mohla taková civilizace vyvinout, takže veškeré pátrání zakládáme na tom, co víme my - tedy na pozemských technologiích a vědeckých teoriích. V případě radioteleskopu MWA jde o rádiové signály na kmitočtech podobných FM rádiu.

Rádiové vlny o velmi nízké frekvenci mohou někdy uniknout do vesmíru i ze Země, pokud projdou inosférou - jeden takový případ se stal v roce 1996, kdy vesmírná loď NASA Polar zachytila ve vesmíru hlasy, které zřejmě pocházely z rádiové námořní komunikace.

Podle novějších zjištění vytvářejí emise velmi nízkých kmitočtů kolem naší planety obří "bublinu". Pokud podobné signály produkují také mimozemšťané a pokud by tyto signály byly dostatečně silné, pak by je vědci podle svého přesvědčení mohli zaznamenat. Jak se ale zatím zdá, nepodaří se nám v oblasti souhvězdí Vela a nedokáže to radioteleskop MWA.

Prohledáním bazénu zkoumáme oceán

"MWA je jedinečný vesmírný dalekohled s mimořádně širokým zorným polem, které nám umožňuje sledovat miliony hvězd současně. Oblohu kolem souhvězdí Vela jsme pozorovali 17 hodin a prozkoumali jsme ji stokrát šířeji a hlouběji než kdykoli předtím. Ale ani v takovém souboru nashromážděných dat jsme nenašli žádné technosignatury - tedy žádné známky inteligentního života," uvedla Tremblayová.

Souhvězdí Vela nebo česky také souhvězdí Plachet je souhvězdí na jižní obloze, které se při pohledu ze Země může jevit poměrně nepatrné, ale je mnohem rušnější, než se zdá. Obsahuje zbytky supernovy Vela, na něž se také zaměřila Tremblayové pozornost. 

Zdroj: Youtube

Ve studované oblasti se nachází nejméně deset milionů hvězd v různých vzdálenostech, je to tedy jen malý kousek galaxie Mléčná dráha, v níž je podle celkových odhadů 100 až 400 miliard hvězd (nebo možná i více, záleží, koho se zeptáte, podotýká web Science Alert). 

Proto není nijak překvapivé, že v tak "drobném" galaktickém výseku nebyly žádné signály zaznamenány. "Jak píše Douglas Adams ve Stopařově průvodci po Galaxii, vesmír je velký. Fakt velký," uvedl Tingay. "Přestože jsme realizovali opravdu velkou studii, množství prostoru, který jsme mohli prostudovat, odpovídá asi tomu, jako kdybychom se pokoušeli najít něco v pozemských oceánech tím, že prohledáme objem vody odpovídající zahradnímu bazénu." 

Mohou mít technologie, které neznáme

Existují i další důvody, proč se lidem nedaří zachytit žádné známky mimozemských technologií - především už zmíněný problém, že tyto technologie mohou fungovat na úplně jiných principech než technologie pozemské a může to být něco, čeho existenci nemůžeme ani předpokládat.

"Jelikož ve skutečnosti vůbec netušíme, jakým způsobem využívají potenciální mimozemské civilizace technologie, musíme hledat všemi způsoby, které máme k dispozici. Pomocí radioteleskopů můžeme zkoumat osmimenzionální vyhledávací prostor. K případnému objevu mimozemské inteligence je sice ještě dlouhá cesta, ale radioteleskopy jako MWA posouvají hranice našich možností. Musíme zkrátka hledat dál," uvedl Tingay.

Nedostatek důkazů o existenci mimozemšťanů zkrátka nemusí ještě nutně znamenat nedostatek mimozemských civlizací. Může to být i tak, že elektromagnetické záření, které případná mimozemská civilizace vyzařuje, je příliš vzdálené nebo příliš slabé na to, abychom je mohli ze Země zachytit.

Dobrý příklad představuje koneckonců samo lidstvo. Rádiové vlny je schopné úmyslně tvořit teprve od doby prvního rádiového přenosu, tedy od roku 1895, přičemž ve vzdálenosti 100 světelných let od naší planety by už nebyly rozeznatelné. 

Vědci však své hledání nevzdávají a používají za tím účelem stále výkonnější technologie - jako je například budovaná soustava radioteleskopů Square Kilometer Array (SKA), která vzniká v Jihoafrické republice a v západní Austrálii. "Kvůli zvýšené citlivosti budou nízkofrekvenční radioteleskopy SKA schopny z relativně blízkých planetárních systémů detekovat rádiové signály podobné Zemi." prohlašuje Tingay.

"S SKA budeme schopni zkoumat miliardy hvězdných systémů a hledat technosignatury v astronomickém oceánu jiných světů," dodává.