Garrodová pojala okamžitě po nálezu zubu podezření, že pochází od neandertálce, bohužel ale o svůj pozoruhodný nález brzy přišla. Zubu se totiž zmocnil jeden z jejích tehdejších kolegů, a tak tajemná stolička skončila na padesát let v soukromé sbírce, opomíjená a ztracená. Desítky let si na ni nikdo nevzpomněl. Až na prahu nového století přistál dlouho zapomenutý zub na stole vědců Britského přírodovědného muzea.

Také oni si při jeho bližším studiu uvědomili, že půjde nejspíš o stoličku mladého neandertálce, pravděpodobně zhruba ve věku od sedmi do 12 let. Dávná teorie Garrodové, kterou si už nemohla ověřit, došla potvrzení. Informuje o tom Science Alert.

Jeskyně Šukba představuje až dodneška nejjižnější oblast v Arábii, kde se dochovaly stopy o přítomnosti neandertálců. "Zatím jsme nenašli žádný přímý důkaz, jenž by dokládal výskyt neandertálců v Africe. Ale poloha Šukby, jež se nachází jen asi 400 kilometrů od Káhiry, nám naznačuje, že se mohli dokonce až do Afriky přece jen dostat," uvedl Chris Stringer, jenž se v Britském přírodovědném muzeu věnuje studiu lidské evoluce.

Technika člověka rozumného

To ale nebyla jediná věc, která stála za pozornost. Tou další byl fakt, že kamenné nástroje vykopané poblíž zubu vypadaly, jako kdyby je opracoval nejstarší člověk dnešního typu. Patřily mezi ně například kamenné hroty, odštípané kamenné lupínky a další artefakty. I ty však bylo potřeba nejdříve znovu najít, protože se během uplynulých desítek let rozptýlily do sbírek několika světových institucí.

Když je vědci opětovně shromáždili a spolu se zubem znovu analyzovali, potvrdili, že stolička opravdu patřila neandertálskému dítěti, a to zhruba devítiletému. A také zjistili, že kamenné nástroje, nalezené poblíž, byly sofistikovaně opracovány na úrovni, jaká se až dosud považovala za doménu člověka rozumného, tedy Homo sapiens.

Tento typ opracování je označován za tzv. levalloiskou techniku a jeho přítomnost v jižní Arábii v době kamenné se dlouho považovala za známku expanze člověka rozumného z Afriky do dalších částí světa.

Jde vlastně o několikafázovou "výrobu" kamenného nástroje se zjevnou představou konečného výsledku - člověk, jenž zhotovoval nástroje touto techniku, si byl schopen připravit pomocí štípání kamene několik polotovarů, jimiž nakonec dotvořil konečný nástroj přesně podle potřeby.

Když se takto opracované nástroje někde našly, předpokládalo se jednoduše, že je tam zanechal Homo sapiens, a to i v případě, když se nikde poblíž nedochovaly žádné jeho fosilizované ostatky. Jenže existuje i jiné vysvětlení.

Neandertálci byli zřejmě šikovnější, než se zdálo

Konkrétně oblast, v níž prováděla své vykopávky Garrodová, se vyznačuje relativně vysokým počtem jeskynních lokalit, v nichž žily pravěké tlupy homininů. Podle řady objevů během uplynulých desítek let, z nichž mnohé učinila sama slavná archeoložka, tuto krajinu kdysi obývali jak neandertálci, tak příslušníci Homo sapiens.

Neandertálci, kteří se z Evropy přesouvali dále na jih, si mohli podle moderních názorů levalloiskou techniku osvojit a používat ji současně s člověkem rozumným.

Definovat, čím přesně se Homo sapiens odlišuje od neandertálců, je v posledních letech stále obtížnější. A nový výzkum ukazuje, že na to nestačí ani přítomnost sofistikovaně opracovaných kamenných nástrojů. 

Technologie výroby kamenných nástrojů, nalezených v jeskyních Šukba, sice v mnoha ohledech odpovídá jiným nálezům spojovaným s neandertálci, přesto však podle autorů nové studie u některých vzorků zjevně využila levalloiskou techniku. Studii zveřejnil odborný titul Scientific Reports.

"Nakonec jsme identifikovali mnohem více artefaktů vyrobených levalloiskou technikou, než jsme očekávali," říká archeolog Jimbob Blinkhorn z Londýnské univerzity, který se podílel na výzkumu. "Je to poprvé, co se podařilo tyto nástroje najít v přímé souvislosti s fosiliemi neandertálců. Naznačuje to, že už nemůžeme tuto technologii jednoduše spojovat pouze s člověkem rozumným." 

Nález přímo nedokazuje, že neandertálci tyto nástroje sami vyrobili. Kamenné výrobky mohly představovat i cenný artikl směnného obchodu, takže se k nim mohli dostat také touto nebo jinou cestou. Přesto se zdá, že už není možné používat přítomnost těchto nástrojů jako důkaz, že na daném místě žili lidé druhu Homo sapiens. 

Mohli dojít jižněji

Je  to také stopa, že neandertálci došli možná při své migraci dál, než se předpokládalo. Až dosud se jejich stopy v jižní Arábii omezovaly na nálezy v zalesněných oblastech, ale jeskyně Šukba je jižněji a může představovat přechodovou fázi mezi oblastmi s bujnější vegetací a vyprahlejší jižní krajinou.

"Naše studie zdůrazňuje geografický rozsah neandertálských populací a přizpůsobivost jejich chování. Současně upozorňuje na to, že neexistuje přímá vazba mezi konkrétní technologií výroby a opracování kamenných nástrojů a konkrétními druhy homininů," uzavírá archeolog Simon Blockley z Londýnské univerzity.