Důkaz o tom, že kulturní život neandrtálců byl bohatší, než jsme dřív předpokládali, přinesl nový archeologický výzkum ve Španělsku: tým archeologů zde odhalil orlí dráp ručně vyřezaný do tvaru přívěsku, který byl podle vědců pravděpodobně součástí "posledního náhrdelníku vyrobeného neandrtálci" v době téměř před 40 tisíci lety.

"Neandrtálci používali orlí drápy jako symbolické předměty - nejspíš jako přívěsky na náhrdelnících - od počátku středního paleolitu," uvedl archeolog Antonio Rodríguez-Hidalgo z Institutu evoluce v Africe (IDEA).

Dravci představovali pro neandrtálce symbol

Jeho tým prozkoumal ostrovní jeskyni zvanou Cova Foradada, jež tvoří známé středomořské archeologické naleziště nedaleko severovýchodního pobřeží Španělska. V jeskyni vědci našli zbytky kostí z levé nohy orla iberského, známého také jako orel španělský nebo Adalbertův (Aquila adalberti), jež podle četných známek sloužila neandrtálcům i k jiným účelům než pouhé spotřebě. Podle vědců vyřezával tento pradávný předek člověka z ptačích drápů přívěsky na náhrdelník, jenž měl zřejmě svůj symbolický význam.

Už z dřívější doby je známo víc než dvacet podobných nálezů, které byly interpretovány podobně a pocházely z doby vzdálené přibližně 130 tisíc až 42 tisíc let. Současný objev opracovaného orlího drápu se podle vědců řadí k nejstarším okrasným šperkům, známým z Evropy. Významný je však ještě něčím jiným: díky tomu, že pochází z doby před zhruba před 39 tisíci lety, je to zřejmě jeden z posledních nalezených ozdobných předmětů, jež neandrtálci stačili vyrobit, neboť v tomto období již vymírali, a současně je to vůbec první objev tohoto druhu na Pyrenejském poloostrově. 

"Tento výjimečný nález posiluje výklad, podle nějž byli neandrtálci schopni používat dravčí spáry jako symbolické předměty. Naznačuje nám to, že podobně vnímali i samotné větší dravce, kteří zřejmě měli v jejich tradiční společnosti symbolický význam," uvedli ve své studii archeologové z Hidalgova týmu. "Tento význam majestátních orlů coby velkých predátorů se pak mohl vztahovat i na některé části jejich těla, jako jsou drápy a peří."

Nalezený dráp je dokladem takzvané châtelperronské kultury, což je označení pro sérii archeologických objevů tvarovaných nástrojů a čepelí, datovaných do období před 44,5 tisícem až 36 tisíci lety.

Drápy vypovídaly o významu lidí, co je nosili

Co přesně dravci v neandrtálské symbolice představovali, vědci zatím nedokázali s konečnou platností určit. Je možné, že různé druhy dravých ptáků (například supi nebo orli) znamenaly pro různé neandrtálské populace odlišné symboly, současně se ale mohl jejich výklad napříč skupinami postupně sbližovat.

"Drápy různorodých ptáků odlišného vzhledu i chování mohly o tom, kdo je nosil, sdělovat různé informace. Náš výzkum pak naznačuje, že existovalo území společné kultury, v němž zřejmě dokázali význam nošených drápů rozpoznat příslušníci různých skupin," vysvětlují vědci.

"Vzhledem k tomu, jak dávné a vzácné tyto pravěké kulturní památky jsou, se zatím nedá s jistotou říci, co přesně drápy znamenaly pro své nositele. S každým novým nálezem však zjišťujeme, že šlo o způsob komunikace a vyjadřování identity, jemuž bychom měli jako moderní lidé snadno rozumět. Hledáme důkazy, že šlo o tradice související se společenským postavením jedince," uvedl antropolog John Hawks z Wisconsin-Madisonské univerzity, jenž nebyl začleněn do španělského výzkumu. "Proč nosíte ozdoby? Protože si všimnete něčeho zajímavého, chcete se s tím ztotožnit a chcete, aby to druzí poznali."