Každý rok připlouvají bílí žraloci k Farallonským ostrovům, které leží v Tichém oceánu zhruba 40 kilometrů západně od San Francisca, aby zde mezi zářím a prosincem lovili mláďata rypoušů sloních. Přibližně měsíc pak stráví na jihovýchodě soustroví – a právě zde se jejich lovecké teritorium překrývá s teritoriem kosatek, které se rovněž živí mladými rypouši.

Vědecký tým, který tvořili Scot Anderson a Salvador Jorgensen, během svého výzkumu zanalyzoval jednotlivá setkání zástupců obou predátorů. Vycházeli přitom z pohybu 165 označených bílých žraloků, kteří se v oblasti vyskytovali mezi lety 2006 a 2013, i z 27letého pozorování místních odborníků, informoval server Newsweek.

Komplikovaný potravní řetězec 

Oba vědci následně došli k závěru, že pokud se v dané oblasti objevily kosatky, žraloci naopak zmizeli. „Jakmile žraloci spatřili kosatky, do několika minut opustili lovecké teritorium a v daném roce se do něj již nevrátili. Stačilo přitom, aby kosatky teritoriem pouze proplouvaly,“ upozornil Anderson s tím, že se jednalo o obrovské bílé žraloky, z nichž mnozí přerostli délku 5,5 metrů.

Výsledek výzkumu proto svědčí o tom, že mořský potravinový řetězec je mnohem komplikovanější, než se vědci až dosud domnívali.

 „Když přemýšlíme o způsobu, jakým si velcí dravci vybírají svá teritoria, obvykle nebereme do úvahy něco takového jako je strach či snaha vyhnout se nebezpečí. Ukazuje se ale, že je to chyba. Strach může ovlivnit i tak obrovská zvířata jako jsou žraloci bílí. A to natolik, že dají přednost méně atraktivním, ale bezpečnějším teritoriím,“ řekl serveru Newsweek Jorgensen.

Kosatky odcházejí ze souboje vítězně 

Podle vědeckého týmu ovšem není jisté, zda kosatky ze San Francisca začaly bílé žraloky lovit, nebo je pouze šikanováním donutily ke změně teritoria. Během své práce totiž vědci narazili pouze na jeden potvrzený případ, kdy se bílý žralok stal nedaleko Farallonských ostrovů kořistí kosatek.  

„Příležitostná konzumace vysoce kalorických jater bílých žraloků může být kosatkám velmi prospěšná, protože takto získají nedocenitelný zdroj energie. Jisté je, že přímé interakce mezi kosatkami a žraloky vyznívají lépe pro velryby,“ konstatovali vědci závěrem.