"Byli oceněni za průlomové příspěvky k pochopení komplexních systémů, pro něž je charakteristická nahodilost a chaos," uvedla akademie v prohlášení. "Letošní cena vyzdvihuje nové metody jejich popisu a předpovídání jejich dlouhodobého chování," dodala akademie.

Polovina ocenění připadne meteorologům Manabemu (90) a Hasselmannovi (89), druhá polovina ceny pak fyzikovi Parisimu (73).

Podle švédské akademie věd Manabe a Hasselmann položili základy naší znalosti zemského klimatu a toho, jak ho lidstvo ovlivňuje. Manabe, který s výzkumem začal v 60. letech minulého století, ukázal, že zvyšování množství oxidu uhličitého v atmosféře zvyšuje globální teploty, z čehož vycházejí i současné klimatické modely.

 Hasselmann asi o deset let později vytvořil model, který spojoval počasí a klima, a pomohl vysvětlit, proč mohou být klimatické modely spolehlivé navzdory zdánlivě chaotické povaze počasí. Rovněž pak objevil způsoby, jak sledovat specifické známky vlivu člověka na klima.

Parisi pak objevil "skryté vzorce", které řídí zdánlivě náhodné fenomény. Jeho model umožnil pochopit fungování komplexních systémů, k nimž zemské klima patří.

Na výročí úmrtí Nobela 

Agentura AFP připomněla, že ocenění zmíněné trojice vědců přichází v době zvyšujících se obav z rychlosti klimatických změn a také měsíc před klimatickou konferencí OSN (COP26), která se bude konat ve skotském městě Glasgow. Po vyhlášení ocenění Parisi řekl, že "je naléhavé přijmout pevná rozhodnutí při řešení klimatických změn". "Je jasné, že kvůli příštím generacím musíme nyní jednat," prohlásil.

Více než týdenní série ohlašování nositelů prestižních ocenění začala v pondělí, kdy stockholmský Karolínský institut oznámil, že letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství dostali dva američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu.

Ocenění, které je dotované deseti miliony švédských korun (zhruba 25 milionů korun), bude tento týden uděleno ještě za chemii, za literaturu, za mír a na závěr příští týden v pondělí také za ekonomii.

Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896). Ceny ve vědeckých oborech a za literaturu si laureáti stejně jako loni kvůli koronavirové krizi nepřevezmou osobně ve Stockholmu, ale ve svých zemích.