"Právě jsme se chystali vyhodit sítě, když jsme uviděli mezi loděmi plavat velrybu. Přibližovala se k nám, a když připlavala, všimli jsme si, že má na sobě nějaký postroj," sdělil norské stanici NRK rybář Joar Hesten.

Podle námořních expertů mohla velryba projít armádním výcvikem v sousedním Rusku. K tomuto podezření vedlo odborníky jednak její podivné chování, při němž sama aktivně vyhledávala plavidla a snažila se tahat za provazy z jejich boků, jednak postroj, který měla na sobě a jenž vypadal, že by se k němu dala přichytit kamera nebo zbraň. Když se ho podařilo z velryby odstranit, našel se uvnitř nápis: "Výstroj Petrohradu". Podle rybářů byla velryba velmi krotká a zřejmě zvyklá na lidi. Informuje o tom britský deník The Guardian.

"Pokud tato běluha pochází z Ruska, a máme dost důvodů tomu věřit, pak na ni ten postroj připevnilo spíš ruské námořnictvo než ruští vědci," uvedl Martin Biuw z norského Institutu mořského výzkumu.

Také podle profesora katedry arktické a mořské biologie na Arktické univerzitě v Norsku Auduna Rikardsena jde o nejpravděpodobnější variantu. "Víme, že v Rusku chovali v zajetí domestikované velryby a že některé z nich zjevně vypustili zpět do oceánu. Tyto velryby pak často vyhledávají lodě," uvedl Rikardsen.

Podle svých slov kontaktoval ruské výzkumníky, kteří mu sdělili, že s postroji na velrybách nemají nic společného. "Řekli mi, že s největší pravděpodobností jde o aktivitu námořních sil v Murmansku," uvedl Rikardsen. 

K pomoci i k zabití

Podle The Guardian vznikl už v 80. letech minulého století v Sovětském svazu program výcviku delfínů pro vojenské účely, protože jejich nenápadnost, ostrý zrak a paměť z nich dělala účinné podvodní vojenské nástroje schopné například vyhledávat zbraně. Program byl údajně ukončen v 90. letech, podle zpráv televize ruského ministerstva obrany TV Zvezda z roku 2017 však Rusko začalo delfíny, tuleně a běluhy opět trénovat pro využití k vojenským účelům v polárních vodách. Během posledních tří let nechal ruský prezident Vladimir Putin znovu otevřít tři bývalé sovětské vojenské základny podél arktického pobřeží.

Nedávný výzkum a výcvik, realizovaný murmanským Výzkumným institutem mořské biologie na zakázku ruského ministerstva obrany, pak zjišťoval, zda by se běluhy severní daly využít "k ochraně vstupů do námořních základen v arktických oblastech, na pomoc potápěčům ve velkých hloubkách a v případě potřeby k zabití vetřelců, kteří vstoupí na jejich území", uvedl The Guardian.

Delfíni a tuleni byli zase trénováni k tomu, aby byli schopni donést potápěčům potřebné součásti výstroje a aby dokázali detekovat například torpéda, miny nebo jinou potopenou munici, a to až v hloubce 120 metrů. "Záznamy vládních veřejných výdajů ukazují, že ministerstvo obrany zakoupilo v roce 2016 z moskevského delfinária pět delfínů skákavých ve věku od tří do pěti let za cenu 18 tisíc liber (zhruba 535 tisíc korun, pozn. red.)," uvádí The Guardian.

Podle výsledků výzkumu murmanského institutu byli tuleni a delfíni mnohem vhodnějšími adepty pro vojenskou kariéru v arktických podmínkách než běluhy severní. Ty jsou údajně příliš citlivé na chlad, a navíc jim schází "vysoká profesionalita" tuleňů, kteří si daleko lépe pamatují ústní příkazy.