V mayském městě Witzna vypukla v roce 697 apokalypsa. Při soustředěném útoku bojovníků z města Naranjo vzplály na řadě míst požáry. Dřevěné konstrukce se bortí a ničivý žár rozpaluje i kamenné budovy. Z mayských obyvatel města přežívají jen ti, kteří stačili uprchnout. Nikdy už se do města nevrátili.

"Tento překvapivě raný případ vysoce ničivých mayských válek vyšel najevo díky zkombinování údajů o usazeninách, výsledků místních vykopávek a překladů hieroglyfického písma," říká geolog David Wahl z amerického výzkumného geologického týmu v Menlo Parku v Kalifornii.

O víc než sto let dřív

Organizované útoky zaměřené na zničení mayských měst začaly ještě během rozkvětu starověké mayské civilizace, kdy Witzna a další města v nížinných regionech Střední Ameriky dosud prosperovala, uvedli vědci z Wahlova týmu 5. srpna v časopise Nature Human Behaviour.

Klasické období staré mayské civilizace trvalo podle webu Science News od roku 250 zhruba do roku 950 našeho letopočtu (celkové období existence mayské civilizace zabírá epochu podstatně širší, odhaduje se, že trvalo od roku 2500 před naším letopočtem až do let 1520 až 1697 našeho letopočtu, pozn. red.).

Jadeitové dláto z nástroje objeveného ve středoamerickém Belize, kde Mayové získávali sůl:

Mnoho výzkumníků předpokládalo, že mezi lety 800 a 950 došlo k intenzivním vojenským konfliktům, které významně přispěly k zániku klasické mayské říše. Vědci také často počítali s tím, že mayské konflikty představovaly relativně malé nájezdy za účelem získání vysoce postavených zajatců, kteří se dali směnit za výkupné, nebo kvůli jejich obětování bohům. Současný výzkum ukazuje, že tyto útoky mohly být i většího rozsahu a že k nim docházelo dřív, než se předpokládalo.

Podle Wahlova týmu se podařilo z hieroglyfických nápisů na kamenné desce v mayském městě v někdejší oblasti Naranjo vyluštit, že Witzna 21. května 697 už podruhé napadli a vypálili dobyvatelé z města Naranjo. (Naranjo je starověké mayské město, které se nacházelo v oblasti Peténské pánve v Guatemale. Hlavní doba jeho rozkvětu trvala zhruba od roku 500 před naším letopočtem do roku 950 našeho letopočtu. Samotný španělský pojem "Naranjo" znamená "Pomerančovník", v symbolickém písmu je město znázorňováno jako Sa'aal, tedy "místo, kde je hojnost kukuřice". Leželo asi 50 km východně od místa Tikal a zhruba 32 km jižně od Witzny, pozn. red.)

O první útoku na Witznu hieroglyfy nic neuvádějí. Pro její vypálení používá nápis na desce pojem "puluuy", přičemž uvádí, že během pěti let došlo ke spálení pěti měst včetně Witzny.

Hořelo všechno

Podle některých vědeckých názorů se žhářské útoky zaměřily pouze na vybrané chrámy nebo posvátné jeskyně, nikoli na celá sídliště. Ale požár ve Witzně byl dost silný na to, aby zanechal v krajině trvalé stopy. A neobvykle silnou vrstvu spálených kusů dřeva, která podle radiouhlíkové metody datování pochází z let 690 až 700 našeho letopočtu, našli vědci i v jezerních usazeninách vytěžených asi dva kilometry od rituálního centra Witzny. Podle vědců svědčí tato vrstva o masivním požáru, jehož následkem bylo v daném místě výrazné snížení lidské aktivity (což se projevilo například zpomalením eroze). 

V Mexiku objevili jeskynní malby Mayů. Znázorňují zvířata i válečníky:

"Na této nové teorii je unikátní právě to, že se důsledek vojenského střetu podle všeho přímo odráží v základních datech, která máme o zdejším jezeru," řekl webu Science News archeolog Takeši Inomata z Arizonské univerzity v Tucsonu, který se výzkumu neúčastnil.

Známky rozsáhlého poškození mnoha staveb ohněm navíc prokázaly i vykopávky v roce 2016. Ty odhalily, že požáru podlehla řada významných staveb včetně královského paláce a zdokumentovaných městských památek, pocházejících z doby zhruba mezi roky 650 a 800.  

"Nová zjištění spojují významnou žhářskou událost ve Witzně s opuštěním tohoto místa, k němuž došlo o sto nebo o více než sto let dříve, než začal podobný exodus i v jiných oblastech mayské nížiny," uvedl antropologický archeolog Andrew Scherer z Brownovy univerzity ve městě Providence v americkém státě Rhode Island.

Po pravděpodobném útoku z roku 697 vládl královský rod z Witzny nejméně jedno století menšímu sídlišti, přičemž v průběhu 70 let došlo podle vykopávek k přestavění královského paláce. Mayské války, které svrhly královské dynastie na jiných místech, se většinou datují až do období po roce 800.

Po roce 800 vraždění zmasovělo

Podle archeoložky Elizabeth Grahamové z londýnské University College však nadále chápeme rozsah a závažnost válek z doby starých Mayů jen málo. Pravidla mayského válčení se například podle ní po útoku lidí z Naranjo na Witzu zjevně změnila. Ručně házená kopí začala třeba po roce 800 ustupovat různým vrhacím zařízením známým jako atlatl (jde o vrhač oštěpů, který využívá efekt páky k dosažení větší rychlosti, pozn. red.). "Před rokem 800 mohli obyvatelé mayské říše považovat za nečestné zabít nebo zranit někoho zdálky," nabízí možné vysvětlení tohoto faktu Grahamová.

Podle Inomaty pravděpodobně klasická mayská kultura nepřála bitevnímu zabíjení velkého počtu nepřátel, ať už jakýmikoli zbraněmi, protože se nenašly žádné hromadné hroby válečných obětí.