"Jedná se naleziště z více časových období. A máme k tomu tady zřejmě i nějaké obětiště ze starší doby železné (na našem území 800 let př. n. l. až 400 let před n. l.). Je to v podstatě taková obdélná jáma, v níž jsou naházené kousky keramiky a spálené kostičky, budeme muset ještě udělat jejich rozbor. Když jsme vzorky keramiky umyly v laboratoři, zjistily jsme, že jsou naprosto luxusní, není to žádné běžné sídlištní zboží. Je tam i keramika s červeným povrchem, černě malovaná, takovou jsem tady ani nikde jinde ve východních Čechách neviděla," svěřuje se archeoložka rychnovského muzea Martina Beková.

Že by se jednalo o hrob přitom vylučuje, obětiště se totiž našlo uprostřed sídelního areálu a nebylo zvykem v blízkosti obydlí pohřbívat mrtvé. Lidé se jich báli. I proto byla pohřebiště oddělena od sídlišť hranicí například v podobě vody, kopce či lesa.

Na východě Čech takový objev obětiště ještě není známý. "Je to fenomén, který se ne příliš dlouho řeší. Je možné, že se takový nález někde identifikuje zpětně. Určitě to musela být poměrně běžná záležitost, ale ne vždycky se najde a pozná," vysvětluje Martina Beková.

Na trase budoucího obchvatu se podařilo odhalit systém jednotlivých usedlostí, u kterých jsou studny v podobném stáří jako obětiště. Znatelné jsou také stopy po pramenech, které tudy protékaly a naši předci jich využívali. "Na dně studně se nacházely pozůstatky konstrukce pravděpodobně roštu, případně výpletu," seznamuje s dalším objevem Michaela Martinková z Centra terénní archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.

"Nejsou to roubené studny, jsou oválné a uvnitř měly nějakou košatinu, která zpevňovala stěny, aby se jim nehroutily," doplňuje ji Martina Beková.

Jak potvrzuje, lokality v Kostelci nad Orlicí a Doudlebách nad Orlicí a jejich okolí patří k bohatým nalezištím: "Oblast je tady velmi silně osídlena, protože jsou tady spraše a sprašové půdy byly velmi úrodné a vyhovovaly. "

Kultura jordanovská

Archeologové se tu setkali se stopami lidské činnosti z přelomu mladší a pozdní doby kamenné, kdy je tu zastoupena kultura jordanovská. Tato kultura byla rozšířená koncem 4. tisíciletí před naším letopočtem, tedy na konci neolitu v českých zemích a v polském Slezsku. Se starším eneolitem mizí.

"Z té doby máme zatím jámu a "hliník" - máme poměrně dost zlomků keramiky na to, aby se daly datovat, ale jsme teprve na začátku, keramika se začíná mýt a musíme ji ještě vyhodnotit, kulturu pak můžeme ještě upřesňovat," vysvětluje archeoložka. V "hliníku" je vidět i jakési barvivo, prý mohlo sloužit k omazávání obydlí, ale možná také jako pravěký "make-up", ke zdobení lidského těla.

Už loni byly nalezeny pozůstatky z pozdní doby kamenné u Domašína, rovněž na trase budovaného obchvatu: "Ale tam šlo o trošku jinou fázi. Nálevkovité poháry byly typově nepatrně mladší."

Výzkum by tu měl pokračovat do srpna. Už nyní přitom odborníci, kteří zde pracují, vědí, že díky němu nahlédnou i do mladší doby římské, do období zhruba 300 let našeho letopočtu.

Záhadná kostra u Domašína z nové doby
Při archeologickém průzkumu u Domašína byly odhaleny pozůstatky osídlení z pravěku, ale i jeden výrazně mladší nález - lidská kostra muže. "Jeho smrt byla zřejmě spjatá s událostmi druhé světové války, ale dál jsme se nedostali. Nelze už udělat žádné další datování. Je několik verzí: blízko byl německý lazaret, který se vyklízel. V obci byli také tři partyzáni, kteří přišli a byli na tom zdravotně docela špatně, měli omrzlé nohy a když se dali z nejhoršího dohromady, sami odešli, aby tu obec neohrožovali. Verzí je spoustu a nemáme šanci se o něm víc dozvědět, třeba se jednou k tomu někde vyloupne nějaká historická zpráva," doufá archeoložka Martina Beková.