Pláště obou studen jsou zděny z lomového kamene spojeného jílovitou hlínou, která obsahovala keramický materiál datovaný rámcově do čtrnáctého až patnáctého století.
První studnu o průměru světlosti sto dvacet centimetrů využívali pravděpodobně ještě na počátku dvacátého století. „Nasvědčuje tomu kovové potrubí přivedené do stěny a hladina vody ve studni před její destrukcí. Ze studny ústil taktéž dřevěný vodovod, jehož negativ s kovovou spojkou byl zachycen jižně od studny,“ informoval archeolog Šimon Kochan z organizace Archaia Brno s tím, že zmíněná studna se nacházela v interiéru budovy před její demolicí.
Druhá studna o průměru světlosti sedmdesát centimetrů byla v několika fázích zasypaná materiálem. Ten lze podle slov Šimona Kochana datovat do rozmezí patnáctého až šestnáctého století.
Kuchyňská keramika
Dodal, že tuto studnu prozkoumali celou. „Její miskovité dno zahloubené do podloží se nacházelo v hloubce sto sedmdesát centimetrů od úrovně středověkého terénu. Zásyp obsahoval především větší fragmenty stolní a kuchyňské keramiky,“ sdělil Kochan.
Mezi dalšími nálezy byli například keramická pokladnička a fragmenty reliéfních kachlů. „Sedimenty ze studny jsme poslali na analýzu makrozbytků,“ řekl archeolog.
Mimo studny zachytili odborníci v jižnější části parcely jiný malý úsek dřevěného vodovodu v podobě negativu s kovovou spojkou.
