V poslední době se stále častěji skloňuje termín Smart City neboli česky „chytré město“. Co vlastně znamená?

Jedná se o nový přístup k rozvoji měst, pro který je charakteristické propojení nejrůznějších technologií za účelem sběru dat z inteligentních zařízení (například lampy veřejného osvětlení, dopravní semafory), jejich zpracování, analýzy, vyhodnocení a reakce na danou situaci, častokrát přímo v terénu.

Smart City tedy představuje komplexní řešení. Jak může obyvatel nebo návštěvník města poznat, že je právě toto město chytré?

V některých Smart City oblastech to pozná těžko. Obecně by to mohl vnímat skrze lepší a inteligentnější služby města. Některé oblasti jsou viditelné výrazně, například doprava nebo mobilita.

Jaký je největší přínos Smart City? Proč by se mělo vedení nějakého města vůbec snažit zavádět tento koncept do praxe?

K přínosům Smart City zcela jistě patří zefektivnění procesů ve městě, lepší nakládání se zdroji, zkvalitnění služeb pro občany, ale i nové zdroje příjmů (třeba Z parkovného, reklamy, osvětlení). Každá z výše zmíněných oblastí je už sama o sobě důvodem, proč se této problematice věnovat.

Když se hovoří o chytrých městech, často se zmiňují například chytré odpadkové koše, které sledují svou zaplněnost a sami si přivolají popeláře. Můžete uvést nějaký další příklad chytré technologie, která je takzvaně vidět?

Například chytré lampy, které optimalizují osvětlení na základě profilu svícení pro danou oblast – svítí na základě tohoto profilu, ale i aktuální intenzity osvětlení v okolí. Třeba při bouřce zvýší intenzitu svícení. Chytré odpadkové koše si jinak popeláře samy nepřivolají, informace z košů slouží k výpočtu optimální trasy svozu.

Loni v listopadu jste se zúčastnil veletrhu Smart City Expo Barcelona, který je největším veletrhem Smart City na světě. Na jaké zajímavé nové trendy jste zde narazil?

Překvapilo mě velké množství měst, regionů a států, které se tam prezentovaly s vlastními ekosystémy řešení pro Smart City. Já osobně vidím trend ve sjednocování způsobů, jak města koncept Smart City zavádí. Snaží se dostat data z nejrůznějších oblastí na jedno místo, tam je vizualizovat a začít chápat souvislosti.

To je postupně přivede k tomu, že lépe pochopí příčiny problémů a budou tak schopni definovat své potřeby a tzv. road mapu zavádění SmartCity. Druhým trendem, který vidím, je uvolňování dat městy pro další využití. Některá jsou a budou zcela zdarma, jiná za poplatek. Na druhou stranu si myslím, že Barcelona ukázala, že střední Evropa v této oblasti určitě není v žádném případě pozadu.

Ona i samotná Barcelona patří mezi TOP20 Smart City na světě. Jak Smart City jejím v podání vypadá? Jsou všechny chytré aplikace pod povrchu nebo si něčeho povšimne i návštěvník města?

Město Barcelona začalo budováním síťové konektivity, následně se věnovalo sběru dat (smart water, energy self-suffiency, smart lighting, smart garbage collection, apod.). Například práce s vodou byla a je hodně zajímavá – město optimalizuje její využití, předchází rizikům s praskáním potrubí. Hodně pracuje s nasbíranými daty a sociálními projekty, nebo s projekty pro obyvatele (např. projekt Barcelona In Your Pocket). Další oblastí jsou pak tzv. kiosky, což jsou sloupy, které sbírají ve městě data (ovzduší), umožňují připojení k internetu, nabíjení, poskytují informace, apod.

O Barceloně jsme tedy hovořili. Která další evropská města jsou v budování Smart City nejdále?

V tuto chvíli se nedá říct, kdo je nejdál. Každé město řeší jiné oblasti Smart City pro něj důležité. Většina evropských metropolí již obecně začala s konceptem pracovat, snaží se dané oblasti vizualizovat a hledat v nich souvislosti. Podle nejrůznějších průzkumů je v Evropě několik měst, která se Smart City zabývají asi nejintenzivněji a tím jsou kromě Barcelony také Londýn, Helsinky, Stockholm a Vídeň.

V této souvislosti jsou zajímavé aktivity EU, která iniciuje vlastní ekosystém řešení pro Smart City. Do budoucna se dá očekávat postupná konsolidace, sjednocování, ale také nastavení určitých standardů pro dodávky a řešení.

Česká města nezaostávají za světem

Chytrá chce být i Praha. Koncept Smart City silně prosazovala dnes již bývalá pražská primátorka Adriana Krnáčová. Jak je Praha daleko v budování Smart City?

Praha se vydala dobrou cestou prototypů, například v Karlíně, kde si koncept zkouší. Zdejší lampy umí kromě rozsvícení a zhasnutí na dálku také měřit znečištění ovzduší. Zajímavé je také založení společnosti Operátor ICT, která má na starosti nejrůznější projekty v této oblasti.

Předloni v srpnu uvedl náměstek britského ministerstva pro mezinárodní obchod Greg Hands, že by si Praha měla vzít při budování Smart City z Londýna a využít britské chytré technologie. Myslíte si, že Londýn je pro Prahu ten pravý vzor nebo byste spíše zvolil jiné město?

Nedokážu posoudit, zda je Londýn vhodnou inspirací pro Prahu. Jak jsem říkal, každé město má své problémy, může pomoci určitá standardizace. Co je ale hodné následování, tak je schopnost Londýna srozumitelně komunikovat o problematice chytrého města se svými obyvateli.

Praha však není jediné české město, které chce být chytré. Kde myslíte, že jsou při budování Smart City nejdále?

Opět si netroufám tvrdit, kde jsou nejdále. Intenzivně se tématem zabývají města jako Písek, Ostrava, ale také např. Český Krumlov, Plzeň nebo Brno. Na Slovensku jsou to Poprad, Trenčín, Nitra, Hlohovec nebo Žiar n. H. Důležitou roli zde podle mě začne hrát vzájemná spolupráce. Nemalou úlohu sehrají v Česku a na Slovensku tzv. klustery, které sdružují klíčové veřejné i privátní hráče z oblasti Smart City.

Prvořadá bude ale schopnost měst koncepčně myslet (definovat priority, klíčové problémy) a mít vlastní tým, který se bude na městě této problematice podobně jako v Barceloně věnovat. Mnoha českým a slovenským městům by pomohlo, kdyby se na problematiku Smart City začalo dívat více z makropohledu.

Má Smart City co nabídnout i menším městům nejen velkým metropolím? Mohli bychom se v budoucnu dokonce setkat i s chytrými vesnicem?

Určitě ano. I s ohledem na roztříštěnost obcí v Česku (6 300) a na Slovensku (2 900) si myslím, že to bude logické. Dokážu si představit spojení několika vesnic spolu s malými městy do jednoho chytrého regionu.