Nejedná se sice o jediné, a dokonce ani nejstarší doložené používání nástrojů mezi zvířaty. Šimpanzi z oblasti Pobřeží slonoviny dokázali kameny využívat již před více než čtyřmi tisíci lety, i přesto je ale objev odborníků důležitý. 

Zbytky osídlení uprostřed honduraské džungle mohou být mytickým "Bílým městem opičího města". Jisté je, že jsou dnes domovem řady vzácných živočichů
Honduraské ztracené město skrývá živý poklad: zvířata neuvěřitelné krásy

Zdá se totiž, že malpy během vývoje trvajícího po dobu zhruba 450 generací přizpůsobovaly své nástroje aktuálním potřebám. Archeologové při posledním průzkumu objevili v půdě 122 kamenných pomůcek různých velikostí. Podle jejich odhadů používaly opice různé typy nástrojů na různě tvrdé druhy potravy. Vědci ve své studii, zveřejněné v magazínu Nature, uvádí, že je to vůbec první podobné chování zaznamenané u jiného tvora, než je člověk.

Zdroj: Youtube

„Na možnosti provádět archeologický výzkum zaměřený na využívání nástrojů primáty je unikátní především to, že my jako lidé nejsme jediní, o kom je možné učinit detailní archeologické záznamy,“ řekl časopisu National Geographic archeolog a spoluautor studie Tomos Proffitt. „Bádání u malp ukazuje, že tento druh primátů v Brazílii po sobě zanechal zcela jedinečné stopy.“

Tuleň kuželozubý - Ilustrační foto
Hudba z říše zvířat. Vědci naučili tuleně „zpívat“ melodii z Hvězdných válek

Nejstarší nástroje, které se vědcům podařilo objevit, byly relativně malé a lehké. Zároveň byly prakticky ze všech stran silně poškozené a nenesly biologické stopy kešú ořechů. Podle toho autoři studie soudí, že byly používány spíše na menší kusy potravy. Takové, na které bylo obtížné nasměrovat úder, což způsobilo zářezy a praskliny na povrchu kamene.

Větší a těžší

Změna nastala v období před zhruba 300 lety, kdy malpy začaly používat kameny mnohem větší a těžší. Dokonce ještě větší než ty, které používají dnes. Ani ty podle expertů nesloužily k louskání kešú ořechů, ale pro změnu takové potravy, jejíž obal byl ještě tvrdší. Teprve před zhruba sty lety začaly malpy využívat kameny, které jsou ideální pro rozbíjení kešú ořechů. 

Zdroj: Youtube

Z dosavadních objevů je podle vědců obtížné stanovit, zda si „dobou kamennou“ prošla jedna populace malp, nebo jednotlivé objevy pochází z několika různých populací, které se v oblasti usídlily v různých historických dobách. Otázkou také zůstává, proč k postupným změnám došlo. Kešú ořechy podle vědců zřejmě dříve nebyly tak rozšířené, jako dnes. Existuje ale také možnost, že se stopy ořechů jednoduše rozložily a nedochovaly.

Na Korsice žije podivná kočkoliška. Jedná se o dosud neobjevený druh?
Na Korsice objevili podivnou šelmu. Kočkolišku s dlouhými špičáky

Interpretace výsledků studie je tak obtížná, obzvláště proto, že opice během tři tisíce let dlouhého období nezměnili techniku, kterou nástroje používají, ale pouze jejich velikost. „I když malpy praktikují stejnou techniku použití kamenných nástrojů po dobu nejméně tří tisíc let, dokázaly ji využít k dosažení různých výsledků,“ konstatují vědci.

Malpy
Přirozeným prostředím drobných opiček jsou džungle Střední a Jižní Ameriky. Anglické označení capuchin monkey (kapucínská opice) vychází z typického hnědého hábitu s kapucí, který nosili příslušníci řádu menších bratří kapucínů. V češtině odkazuje na tento mnišský řád název jednoho druhu, takzvané malpy kapucínské. 

Tento druh primátů si získal celosvětovou popularitu díky filmovým i televizním rolím v celé řadě populárních děl. Malpa Katie si například zahrála Rossovu opičku jménem Marcel v kultovním seriálu Přátelé (Friends). Opičák Snuff se zase objevil ve filmu Dobyvatelé ztracené archy, kde ve službách nacistických „záporáků“ sleduje hlavního hrdinu Indiana Jonese.

Pravěký žralok. Ilustrační snímek
Objev z hlubin moře. Vědci popsali nový druh predátora, žraloka prozradily zuby