Aby vědci napodobili podmínky ve vesmíru, použili malé letadlo pro leteckou akrobacii. Do něj naložili deset zmražených vzorků spermatu a nechali stroj dvacetkrát vystoupat vysoko do oblak a poté prudce klesat k Zemi. Tyto manévry vytvořily na několik krátkých, maximálně osmisekundových okamžiků stav mikrogravitace.

Použitý testovací vzorek byl sice poměrně malý a vytvořené podmínky nebyly naprosto stejné jako ty, které panují ve vesmíru. I přesto je ale pozitivním zjištěním, že spermie vystavené mikrogravitaci nevykazovaly žádné změny oproti kontrolním vzorkům, které zůstaly na zemském povrchu.

Právě tento výsledek vyvolává debaty o tom, zda by bylo možné osídlit nové světy posádkami složenými pouze z žen. Není to přitom tak neobvyklá myšlenka, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Vzdálené galaxie:

Výhody ženské posádky

Ve prospěch astronautek hovoří mimo jiné i fyzické předpoklady. V průměru mají daleko drobnější postavy a spotřebují až o 25 procent kalorií na den méně, než muži. Dosavadní výzkumy navíc ukázaly, že na ně negativní projevy pobytu v kosmu mají daleko menší vliv. A co je nejdůležitější, samozřejmě pouze ženy mohou přivést na svět potomky.

„Proč bychom měli posílat do vesmíru muže, když můžeme poslat pouze jejich příspěvek k vytvoření nových generací, sesbíraný a zmražený v malinkých zkumavkách?“ ptá se vědecká novinářka Nadia Drakeová z časopisu National Geographic. „Může se ale podobný nápad změnit v realitu? Pravda je taková, že od skutečné odpovědi jsme roky vzdálení,“ upozorňuje server Science Alert.

Jak by mohly vypadat stavby na Marsu?

První výzkum s lidmi

Ačkoli nejnovější výzkum, o kterém vědci informovali na 35. výročním zasedání Evropské společnosti pro lidskou reprodukci a embryologii (ESHRE), naznačuje odolnost spermií vůči mikrogravitaci, stále existuje celá řada otázek. Není například jasné, jakým způsobem by na ně mohla působit vesmírná radiace. Velkou neznámou je pak průběh samotného těhotenství v mimozemských podmínkách.

Částečnou odpověď přinesl výzkum, při kterém bylo do vesmíru vyneseno mrazem vysušené sperma myší. Po devíti měsících ve vesmíru sice bylo radiací částečně poškozeno, ale nevykazovalo výraznější odchylky. Po návratu na zem však s jeho pomocí vědci dokázali přivést na svět zdravá mláďata. Stále se však jedná pouze o zvířecí výsledky, které se mohou od těch lidských výrazně lišit.

Tým pod vedením Montserrat Boudy je vůbec prvním, který se snaží podobným způsobem zkoumat lidské spermie. Bouda ale upozorňuje, že výsledky jsou předběžné a je nutné je ověřit za využití více vzorků, které budou mikrogravitaci vystaveny na delší dobu.

Počet misí roste

„Potřebujeme znát odpovědi,“ říká vědkyně. „Pokud počet vesmírných misí v následujících letech poroste a budou trvat déle, bude důležité také zkoumat následky dlouhodobého pobytu ve vesmíru, abychom proti nim mohli bojovat. Je není nerozumné přemýšlet o možnosti rozmnožování mimo Zemi.“

Vesmírná spermobanka by v budoucnu mohla přispět k genetické rozličnosti a usnadnit umělé oplodnění. „A ano, mohla by vést i k vyslání čistě ženské posádky,“ uzavírá Science Alert.