“Bulharsko a Polsko jsou na tom nejhůře ze všech unijních zemí. Obě získaly velice malé hodnocení v souvislosti s nastavenou strategií boje s klimatickou změnou a Polsko má navíc velice nízké výsledky v zapojování obnovitelných zdrojů energie,” vysvětlil profesor Niklas Niklas Höhn z NewClimate Institutu. Jeho kolega Christoph Bals z organizace Germantwatch, který za sestavené žebříčku také pracoval, okomentoval výsledky: “Žádná z pozorovaných zemí není na cestě, která by vedla k omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia, tak jak předepisuje Pařížská dohoda.”

Při analýze jednotlivých států přišli vědci na to, že se objevují dva opačné trendy v boji proti klimatické změně. Na jedné straně stojí Austrálie, Saudská Arábie a USA, které podle průzkumu dělají velice málo při omezování emisí a zapojování obnovitelných zdrojů energie. Podle autorů žebříčku je v těchto zemích významná lobby bojující za uhlí a ropu a to se pak odráží v opatřeních, které země zavádějí na ochranu klimatu.

“Na druhou stranu pozorujeme globální úpadek ve spotřebě uhlí a boom obnovitelných zdrojů energie. 57 států je zodpovědných za vypouštění 90 procent všech emisí na světě, z těchto států jsme zaznamenali  snížení produkce emisí u 31 z nich,” píše se v dnes zveřejněné zprávě, která doprovází žebříček CCPI. Česká republika se v celkovém hodnocení propadla na 43. místo, loni byla 32. V kategorii Klimatická opatření dopadla ještě hůře a skončila 52. z jedna šedesáti hodnocených států.

Nedostatečná legislativa V4

Na nedostatečnou akci a legislativu zemí Visegrádské čtyřky upozorňují i aktivisté, kteří dnes vyzvali českého, polského a maďarského premiéra, aby podpořili cíl EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Prozatím vlády těchto třech zemích iniciativu blokovali společně s Estonskem, to už ale oznámilo, že uhlíkovou neutralitu v roce 2050 podpoří.

43 nevládních organizací ze střední a východní Evropy zaslalo premiérům Andreji Babišovi, Mateuszovi Morawieckimu a Viktorovi Orbánovi otevřený dopis, ve kterém jim připomínají, že “naše země již mají zkušenost s dalekosáhlou společensky prospěšnou transformací. Nyní v čase zhoršující se klimatické krize prakticky nemáme jinou volbu, než je přechod na bezemisní ekonomiku. Musíme se novým výzvám postavit, nebo zůstaneme pozadu a na naši nečinnost doplatí naše životní prostředí, ekonomika i celá společnost.”  

Výzva přišla během konání klimatického summitu COP25 v Madridu a těsně před zasedáním Evropské rady, které se uskuteční tento týden. Podle signatářů může  Česko, Polsko a Maďarsko změnit svůj přístup a dosáhnout dalších výhod vyplývajících ze spolupráce zemí.  “Přijetí klimatické neutrality do roku 2050 nebo dříve by mělo být začátkem nového a více ambiciózního přístupu k výzvě klimatické změny. Je to historický moment, kdy se země V4 mohou všechny společně stát hlavní hnací silou zmírňování klimatické změny nejen ve střední a východní Evropě, ale také v Evropě jako celku, a být tak inspirací pro zbytek světa,” píše se v dokumentu.

Český premiér Andrej Babiš minulý týden v Madridu opět zopakoval, že v roce 2050 s uhlíkovou neutralitou nepočítá, ČR by v té době měla sníží emise pouze o 80 procent. Polský premiér Mateusz Morawiecki při stejné příležitosti řekl, že aby Polsko naplnilo Pařížskou dohodu spustilo několik projektů za celkem 25 miliard euro, které by měly nejen ochránit životní prostředí,ale také zlepšit kvalitu života lidí. O uhlíkové neutralitě pomlčel. 

Čas se krátí 

Podle signatářů výzvy a vědců ale klimatická krize už nyní negativně ovlivňuje životy všech lidí.  “Věda nám jasně připomíná, že čas jednat se velmi rychle zkracuje. Dopady klimatické krize způsobují nejen obrovské ekonomické ztráty, ale také velké zdravotní problémy a úmrtí v našich zemích. Toto je skutečná cena za klimatickou krizi a za nečinnost politiků. Blokování nutných rozhodnutí je nezodpovědné,” řekla  Katarzyna Czupryniak z Nadace „Rozvoj ANO – Těžební doly NE”.

Exkluzivně z klimatického summitu OSN v Madridu 2019.

Výzva požadující od české, polské a maďarské vlády větší ambice a přikládání větší závažnosti problémům spojeným s klimatem není osamocená. Klimaticky neutrální EU do roku 2050 mají za cíl také další organizace, které pravidelně demonstrují v ulicích na tzv. Stávkách za klima. Podle Michaely Pixové z Klimatické aliance si už i lidé v zemích střední a východní Evropy konečně začínají uvědomovat negativní dopady prohlubující se environmentální a klimatické krize. “Je nutná transformace směrem k udržitelnější a příjemnější existenci na naší prostorově omezené planetě, díky které zde jednou budou moci žít i budoucí generace. Přežití našich lidí by mělo být předním zájmem politiků našeho regionu, je na čase skončit s krátkodobým uvažováním a začít jednat,” dodala  Michaela Pixová.

Zatímco státy Visegrádské čtyřky jsou oproti jiným unijním státům v klimatických opatřeních pozadu, Evropská komise přichází s ještě většími požadavky, které by měla zveřejnit zítra. Podle předběžných informací bude chtít nová šéfka komise Ursula von der Leyen, aby státy přidaly ve své snaze snižovat emise a v roce 2030 je snížily o 50 až 55 procent oproti roku 1990. Podle mnohých pozorovatelů na summitu COP25 v Madridu, ale návrh Evropské komise narazí právě u zemí jako je Polsko, Česko a Maďarsko, jejichž odhodlání v boji s klimatickou krizí se zatím neodráží na konkrétních krocích.